Stanislavskij o Čechovovi
Ke 150. výročí narození Konstantina Sergejeviče Stanislavského jsme pro cyklus Psáno kurzívou vybrali pasáže ze Stanislavského vzpomínkové knihy Můj život v umění, v nichž se autor vrací k uvádění Čechovových her v divadle MCHAT. Ve dvou částech si je můžete poslechnout 17. a 18. ledna v 10:00 na Českém rozhlase 3 - Vltava.
17. ledna 2013 uplyne 150 let od narození herce, režiséra a pedagoga Konstantina Sergejeviče Stanislavského, jehož metoda herecké výchovy znamenala jeden z nejvýznamnějších impulsů pro vývoj moderního divadla 20. století. V moskevském uměleckém divadle MCHAT, které založil spolu s režisérem Němirovičem-Dančenkem, se od experimentů s podnícením a ovládnutím herecké kreativity propracovali k programu divadla jako umělecké instituce.
Stanislavského neutuchající snaha prozkoumat tajemství hercovy tvorby byla vedena touhou dokázat, že herectví může být skutečným uměním a divadlo pak uměleckým obrazem lidského života.
Svého ideálního autora, na jehož hrách mohl nové pojetí herectví a divadla vyjádřit, viděl Stanislavskij v Čechovovi. A přestože se dnes vyzdvihují především výhrady, které Čechov k Stanislavského inscenacím vznášel, pravdou je, že od úspěchu Racka, o nějž se zasloužilo právě nastudování MCHATu, svěřil dramatik všechny svoje další vrcholné hry – Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad – Stanislavského herecké skupině.
