Stát je sto let za opicemi. Kdo teprve teď přemýšlí o digitalizaci, promrhal rok, kritizuje odborník na e-commerce Vetyška

Češi si zvykli v době pandemie nakupovat zboží online – české e-shopy se v loňském roce podílely na HDP z osmi procent. Tím se e-commerce vyrovnala automobilovému průmyslu. Meziroční nárůst obratu dosáhl okolo 30 procent.

„Jsme jednou z mála oblastí, která nejenom že jede na 100 procent, ale jedeme na 150 procent,“ hodnotí poslední měsíce Vetyška.

Čtěte také

Cesta k reálným úsporám vede přes digitalizaci a změny uvnitř institucí, připomínal ekonom Mejstřík

E-shopy podle něj už rok fungují v režimu, který byl dříve obvyklý jen pro předvánoční sezónu. „V lednu 2020 e-shopy i dopravci vyhodnocovali Vánoce 2019. Vymýšleli, co a jak zlepšit. A během toho přemýšlení, analyzování a plánování podzimní sezóny to najednou spustili v půlce března. Díky zkušenostem z minulých let se to zvládlo – docházelo jen ke zdržení v řádu jednoho dne,“ hodnotí odborník na e-commerce.

Výhodu měli zejména velcí hráči na trhu, kteří mají bohaté zkušenosti se škálovatelností svých služeb. A pak klasičtí kamenní prodejci, kteří už ale měli připravený i vlastní e-shop.

„Z hlediska obratu jim e-commerce dělal pět až deset procent. A díky koronasituaci ten poměr zcela otočili, zatímco kamenného prodeje měly velký čas i nulu. Ti, kteří byli připraveni, ti neztratili,“ shrnuje Vetyška.

Firmy se snaží

Stejně jako prodejci byly ke změnám donuceny i průmyslové podniky. Mnohé z nich se digitalizací, automatizací a robotizací svého provozu zabývají už několik let. Koronavirus ale vše výrazně urychlil.

„Ta situace, která se tady děje, ukazuje na důležitost a nutnost digitalizace. Firmy začínají v tomto směru měnit své myšlení,“ věří Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0.

Čtěte také

Když se zrychluje svět, měl by být efektivnější i stát, říká šéf Alzy.cz o digitalizaci úřadů

„Nedá se vyloučit, že nás něco takového potká za rok nebo za dva. Nebo že nebudeme v těch vlnách koronakrize prostě pokračovat dál. Pokud nebudou podniky chtít ztratit konkurenční výhodu, tak se budou muset tomu trendu přizpůsobit,“ varuje viceprezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček a vzkazuje firmám jediné: „Kdo nebude chtít, váhal a třeba váhá doteď, tak pro něj místo na trhu bohužel nebude.“

Váhání nad tím, zda do firmy zavést například možnost práce na dálku, odstraňování papírových dokumentů nebo analogových procesů ale šéf APEKu Vetyška vůbec nerozumí: „Pokud teď někdo začíná uvažovat o digitalizaci, znamená to, že promrhal rok. Ti, kteří tento rok nepromrhali, budou úspěšnější.“

V souvislosti s tím pak připomíná, že svět se už do stavu před pandemií nikdy nevrátí: „Víme například, že 50 procent spotřebitelů začalo na internetu nakupovat i typy zboží, které dříve byli zvyklí nakupovat v kamenných obchodech. Samozřejmě jsme se ptali, jestli to plánují i do budoucna. A velká část zákazníků tvrdí, že ano.“

Státní správa zaspala dobu

Jenže ani dnes není možné celou řadu procesů ve firmách úplně nahradit elektronickou komunikací – mimo jiné z legislativních důvodů. Právě podpora digitalizace ze strany státní správy je proto klíčová.

„U nás ale není moc velká vůle. Jde o vůli vzdělávat, inovovat, dávat znalosti nad nějakou tvrdou průmyslovou nebo zemědělskou výrobu. V tomto nám samozřejmě Západ ujíždí. Stačí si porovnat HDP a poměr služeb,“ připomíná Vetyška.

Čtěte také

Stát potřebuje digitální akceschopnost, ale zatím se dostává do první fáze úleku, říká IT podnikatel

Jeho slova pak potvrzuje i ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Lískovec: „To, co mě trápí, je podpora ze strany státu. Máme sice strategie, kde jsou velké plány, ale to, co se teď děje, je zpochybňování investic a podpory těch plánů. Raději se dávají peníze na populistické věci, které ovlivňují volby. A to je největší brzda.“

Významným krokem směrem k digitalizaci státní správy měl být zákon o právu na digitální služby, který vstoupil v platnost v loňském roce. „Pokud je tady člověk, který platí daně, dodržuje podmínky a pravidla, je digitálně gramotný a chce se státem digitálně komunikovat, tak má právo na to, aby tak byl i obsloužen,“ vysvětluje Zajíček z Hospodářské komory.

Konkrétní výsledky nového legislativního rámce by se měly projevit v následujících čtyřech letech. Ani tento krok ale nepovažuje Vetyška za dostatečný: „Myslím, že tím zase ztrácíme čas. Budeme v tuto chvíli předělávat klasické procesy do digitálu. Místo toho, abychom je stavěli rovnou pro digitální prostředí.“

Za vzor by v tomto ohledu měly sloužit především severské země, ve kterých se elektronická forma stala hlavním prostředkem komunikace občanů se státem.

Čtěte také

Nepřemýšlí, jak udělat papíry bez papírů, popisuje finský přístup k digitalizaci šéf IT firmy Lukasík

„Ve Finsku nebo v Estonsku dělají věci absolutně s ohledem na efektivitu, s ohledem na využití digitálních technologií. Já si myslím, že v tomhle jsme bohužel opravdu sto let za opicemi,“ neskrývá své zklamání z digitalizace státu Vetyška.

Změnu přitom považuje za nutnost: „Je to přirozený vývoj společnosti. Podívejte se na to, jak každý člověk funguje na chytrém telefonu a na internetu. Digitalizace je prostě naprostou samozřejmostí.“

Soukromý sektor přitom státní správě opakovaně nabízel pomoc. O tu ale nebyl zájem.

„Nabízeli jsme pomoc například v rámci té kauzy e-shopu s dálničními známkami. Naši členové říkali: ‚My to budeme prodávat, nahodíme to na naši strukturu a vy to nemusíte vyrábět.‘ Ale vždycky se tam narazí na nějakou legislativní překážku. Zrovna třeba ta dálniční známka není zboží, ani služba, ale poplatek. Je to daň. A v tu chvíli jsme v háji a musíme stavět e-shop za stovky milionů,“ shrnuje své zkušenosti se státem Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci.

Poslechněte si celou debatu Václava Pešičky a jeho hostů. Dozvíte se také o tom, jak začaly vlastní e-shopy spouštět některé restaurace, nebo jak komplikované je v českém vzdělávacím systému připravit nové zaměstnance na rychlý nástup automatizace a robotizace v podnicích.