Sto let s Františkem Vláčilem. Národní filmový archiv uvádí zatím největší retrospektivu jeho filmů
Je to přesně sto let, co se narodil významný filmový režisér František Vláčil. Jeho snímek Marketa Lazarová pokládá řada filmových odborníků i fanoušků za nejlepší československý film všech dob. Vynikajících opusů má ale režisér na svém kontě mnohem víc – připomeňme Údolí včel, Adelheid, Dým bramborové natě nebo Stín kapradiny.
Ke kulatému jubileu připravil Národní filmový archiv přehlídku Vláčilových filmů. „Je to asi nejúplnější retrospektiva tohoto tvůrce, jaká tu kdy byla. Myslím, že nám neuniklo nic ani z tvorby Františka Vláčila pro Armádní film. Mimochodem – právě z této produkční společnosti vyšli skvělí režiséři, mimo Vláčila třeba Pavel Háša, Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa nebo Vladimír Sís. Už tam a tehdy bylo možné rozpoznat jejich kvality,“ upozorňuje ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Vyzdvihuje přitom zásluhy filmového historika Petra Gajdošíka, autora obsáhlé Vláčilovy monografie, který dramaturgicky přehlídku sestavil. A přispěl i přednáškou na téma Vláčilových výtvarných záměrů a představ, a jejich konfrontace s výsledkem.
Ve vedlejší roli Československý armádní film
V rámci přehlídky připomněli její organizátoři i unikátní publikaci americké filmové historičky Alice Lovejoy s názvem Československý armádní film a avantgarda. Autorka, která kdysi přijela do Česka jako zahraniční studentka, se zmíněnou prací absolvovala prestižní Indiana University. „Její příběh je neobyčejně zajímavý. Po svém příjezdu Alice zjistila, že Armádní film je naprosto neprobádaná oblast československé kinematografie, pole neorané, a začala se jím zabývat soustavně. Objevila tak i filmy později velice významných československých režisérů. Naučila se velmi dobře česky, postihla tak velmi dobře politické a produkční zázemí Armádního filmu, a dokázala se podívat na jeho produkty bez předsudků. Řada lidí by mohla mít dojem, že skrze ty snímky šlo o propagandu či masivní ideologickou masáž, ale ve skutečnosti tu paradoxně byla někdy poněkud zvláštní tvůrčí svoboda ve srovnání třeba s barrandovským studiem,“ říká ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Související
-
Život a dílo Františka Vláčila jedno jest, říká autor první monografie o českém filmovém básníkovi
Po osmi letech práce a třech dekádách zájmu o dílo Františka Vláčila vydal Petr Gajdošík úctyhodnou osmisetstránkovou monografii jednoho z nejzásadnějších českých režisérů.
-
O Františku Vláčilovi poprvé komplexně a objektivně aneb Splacený dluh velkému režisérovi
Téměř devět set stran má monografie Petra Gajdošíka nazvaná František Vláčil – Život a dílo. Jde o knihu, která u nás ve svém žánru prakticky nemá srovnání.
-
Od filmových pásů až po YouTube. Národní filmový archiv slaví 80 let a je v té nejlepší kondici
Saša Michailidis se ptá dvou zástupců Národního filmového archivu, ředitele Michala Breganta a Dariy Chernyak z digitální laboratoře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
