Stoletý bestseler z hospody U České koruny. 100 let od smrti Jaroslava Haška
Poslechněte si vltavský Večer na téma ke stému výročí úmrtí Jaroslava Haška. Rozhlasová kompozice začíná reportáží ze hřbitova v Lipnici nad Sázavou, kde byl autor světového bestseleru uložen 6. ledna 1923. Zesnul o tři dny dříve. On-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V pořadu dále hovoří: pravnuk Jaroslava Haška Martin Hašek, hosté hospody U České koruny, obyvatelé Lipnice nad Sázavou, kastelán místního hradu Martin Hanzlík, literární vědec Pavel Janoušek, literáti Marek Toman, Petr Pazdera Payne, Bogdan Trojak, Vojtěch Vacek, Dominik Bárt, František Hruška, Petr Hruška, polští básníci Tim Postovit a Patryk Kosenda, slovenský básník Richard L. Kramár, knihovnice Edita Vaníčková Makosová, osazenstvo hospody U Brejšků, publicista a kritik Jaromír Slomek, Tomáš Vůjtek, autor divadelní hry Haškův návrat, herci a publikum ostravského divadla Komorní scéna Aréna nebo brněnští vydavatelé Pavel Řehořík a Petr Minařík
Na hrob autora Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška (1883–1923) míříme s pravnukem spisovatele Martinem Haškem. Místo svíce nese v ruce čerstvě načepované pivo z výčepu U České koruny. Když Hašek v tomto ubytovacím hostinci více než rok žil, o pípu se staral jistý Alexandr Invald. Dnes tady půllitry plní spisovatelova rodina. Martin Hašek je rocker a miluje Jimma Morrisona, legendárního frontmana kapely The Doors, u jehož hrobu na pařížském hřbitově Pére-Lachaise se dlouhá léta pořádaly divoké mejdany. Také proto teď krýgl s chmelovinou pokládá k pradědečkovu hrobu.
Na hřbitově v prudkém svahu nad Lipnicí byl Hašek coby neznaboh pohřben až úplně nahoře u hřbitovní zdi, dále se táhne jen les. „Matně si vybavuji, jak jsem tady u hrobu stál už asi jako tříletý,“ vzpomíná spisovatelův pravnuk. Potomci Jaroslava Haška sice tehdy žili v Praze, do Lipnice je to ale vždycky táhlo. „Táta se kolikrát v Lipnici zapomněl. A pak jsme ho v Praze třeba týden neviděli,“ vybavuje si Martin. Nakonec Haškovi v Lipnici koupili hostinec, v němž „se to stalo“. Právě U České koruny totiž vznikla největší část Osudů dobrého Švejka za světové války, nedopsaného světové bestseleru, který byl přeložen do více než šedesáti jazyků, naposledy do vietnamštiny.
Další osudy Švejka?
Stanice Vltava ale posluchače neponechá jen v pietě na lipnickém hřbitově. Podíváme se i k „úmrtnímu domku“, do kterého se Hašek přestěhoval tři měsíce před svou smrtí. Anebo na lipnický hrad, kde budeme spolu s kastelánem Markem Hanzlíkem hledat Haškův podpis, údajně spisovatelem vytesaný v hradním sklepení. Podstatnou část pořadu však tvoří přemítání o tom, jak by román skončil, pokud by jej autor býval dokončil. Kopíroval by Švejk životní příběh svého stvořitele?
Když Jaroslav Hašek upadl v září roku 1915 do ruského zajetí, po necelém roce se přidal k československým legiím. Nedlouho po bolševickém převratu na podzim roku 1917 dokonce skončil v řadách rudé armády. A u komunistů to dotáhl až na post politického komisaře. Osobně se spřátelil s vůdci revoluce, blízký vztah měl například i se Lvem Trockým. A když byl na sklonku roku 1920 poslán z Moskvy do Prahy, zřejmě odjel s příkazem napomoci v Československu s bolševickým převratem. Ale ví bůh, proč se na to vykašlal a barikády raději vyměnil za pražské pivnice.
Švejk stále aktuální
Uplynulo sto let a najednou je bolševismus opět žhavým geopolitický tématem. Bývalý příslušník sovětské tajné policie KGB Vladimir Putin v Evropě rozpoutal největší válku od roku 1945. Svět se nezměnil k lepšímu. Švejk neztratil na aktuálnosti. Stačí si přečíst tento úryvek z Haškova románu:
Účetní šikovatel Vaněk se otázal se zájmem: „Jak myslíte, Švejku, že bude vojna dlouho trvat?“
„Patnáct let,“ odpověděl Švejk. „To jest samozřejmý, poněvadž jednou už byla třicetiletá válka, a teď jsme o polovičku chytřejší než dřív, tedy 30: 2 = 15.“
„Pucflek našeho hejtmana,“ ozval se Jurajda, „vypravoval, že slyšel, jakmile obsadíme hranice Haliče, že se dál nepotáhne. Potom Rusové začnou vyjednávat o mír.“
„To by nestálo za to ani válčit,“ řekl důrazně Švejk. „Když vojna, tak vojna. Já rozhodně dřív vo míru mluvit nebudu, dokuď nebudeme v Moskvě a v Petrohradě. Přeci to nestojí za to, když je světová vojna, prdelkovat se jenom kolem hranic. Vezměme si například Švejdy, za tý třicetiletý vojny. Vodkuď až nepřišli, a dostali se až k Německýmu Brodu a na Lipnici, kde uďáli takovou paseku, že ještě dodneška se tam mluví v hospodách po půlnoci švédsky, takže si navzájem nikdo nerozumí.“
Švédsky končí i rozhlasová reportáž z hospody U České koruny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
