Studená voda, půl zdraví? Radiožurnál mapuje fenomén otužování v Česku

Tady jsem utopila i depresi, říká otužilkyně Božena. Do ledové Vltavy chodí v 91 letech

Na věku a na pohlaví při nezáleží.  Otužování je sport nebo chcete-li koníček pro všechny. Do ledové vody se noří děti i kmeti, i když samozřejmě kojenci do Labe ani do jiné řeky nepatří. A i ty větší by se neměly v zamrzlém rybníku cachtat moc dlouho, což příčetní rodiče nepochybně vědí. Své narozeniny ve ledové Vltavě ale slaví i 91letá Božena.

Na pravém břehu Vltavy v pražském Braníku jsou otužilci každého věku. Petr Ježek z Prahy sem přivedl devítiletou dceru Patricii. A ledová voda pro ni není až tak drsná věc. „Chodím tam hlavně kvůli nohám, protože mě bolí, mám s nimi problémy. Vltava hrozně pomáhá,“ říká.

Čtěte také

Její matka Petra Ježková ale do vody nejde. „Jsem záložní tým, kdyby se něco stalo,“ směje se. Děti ve vodě pozoruje i zkušený člen plaveckého klubu otužilců Ivan Lalák. „Termoregulace u dětí není hotová, tak je potřeba opatrně.“

Každý týden i při covidu

Kousek výš proti proudu se připravuje plavkyně desetkrát starší než Patricie. Obklopena hloučkem obdivovatelů vstupuje do vody 91letá Božena Černá z 1. plaveckého otužileckého klubu.  

„Boženka je naše nejstarší praktikující otužilkyně, která chodí každý týden i při covidu, jestli je pět stupňů nebo půl stupně, to už je jedno,“ přibližuje předseda klubu Tomáš Prokop.

Božena Černá oslavila 91 let

„Hřeje mě mládí. Byla jsem strašně nemocná, měla jsem endogenní depresi. Tady jsem začala plavat a tady jsem ji utopila,“ svěřuje se.

Fotografie z ledové vody jsou dalším důvodem otužileckého boomu. Sociální sítě jsou jimi napěchované jako břeh zimní Vltavy v pražském Braníku a zřejmě stále inspirují. 

autoři: Ľubomír Smatana , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.