Student Ondřej Vocílka: „Oční protéza mi dosloužila, tak jsem si novou vyrobil na 3D tiskárně“
Student strojního inženýrství brněnského Vysokého učení technického přišel k nám do studia i se svojí novou, ručně vyrobenou akrylátovou oční náhradou, kterou teď nosí. Už po své první přednášce o 3D tisku měl totiž jasno nejen o tématu své bakalářky. Do nedávna si ale na tiskárně dělal hlavně hráčské figurky, oko si zkusil poprvé.
Běžné oční náhrady mají hned několik nevýhod, skleněné mohou v zimě nepříjemně studit, duhovku akrylátových maluje protetik štětcem, takže výsledný odstín není vždy věrnou kopií zdravého oka. „Zaměřil jsem se primárně na barvu duhovky. Na oftalmologii jsem si nechal pořídit fotografii svého oka, v počítači jsem různými filtry poupravil barvy tak, aby přesně odpovídaly, a přenesl je na model protézy,“ vysvětluje Vocílka.
Všechna měřitelná data se ukládají do počítače, pokud by tedy pacientovi vytištěná oční náhrada dosloužila, stačilo by zažádat si o novou, kterou lze zhotovit asi za hodinu a následně jednoduše poslat třeba poštou. Životnost protéz vyrobených touto metodou bude ale Vocílka ještě dále zkoumat. Prototyp vytisknul z běžného fotopolymeru na zařízení, které umožňuje až šedesát tisíc barevných kombinací, a následně jej musel nechat zalít plexisklem. „Tomu bych se v budoucnu rád vyhnul. Chtěl bych protézy tisknout vcelku, protože to celý proces výrazně zlevní,“ uzavírá.
V čem se oční protézy podobají těm zubním a na kolik by vás takové vytištěné oko přišlo? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
