Surrealisti, sochy, Kafka, holubi a podzemní laboratoře. Jak ovlivnil pobyt v Praze britskou komiksovou autorku Sayru Begum?

Sayra Begum (1992) je anglická komiksová tvůrkyně a ilustrátorka

V srpnu 2020 vydala autobiografický komiks Mongrel (Kříženec) o britské muslimce, jež vyrostla na pomezí dvou kultur. Hlavní hrdinka, Shuna, se vzepře zvyklostem, když se provdá za nemuslima, a posléze musí čelit důsledkům svého rozhodnutí. Komiks brzy vyjde také ve Francii; práva na knihu koupilo renomované nakladatelství Delcourt.

V různých rozhovorech jste uvedla, že vás co do stylistiky výtvarného projevu inspirují islámské miniatury a surrealismus. Jak se to projevuje ve vašem grafickém románu?

Islámské miniatury ovlivnily můj vizuální styl zejména zobrazením figur ‒ jejich proporcemi a jakousi neohrabaností ‒ často působí, že nejsou zrovna v pohodlné pozici. To se odráží v určité podivnosti mých postav s velikýma očima a v celkové vykloubenosti figur. Na surrealismu mám ráda, jak věci vypadají, že se mění v něco jiného, všechno se odehrává jakoby ve snu. To se v mém komiksu projevuje tak, že hrdinka žije hodně ve vlastní hlavě, takže obrazy jejího snění za bílého dne jsou inspirované tvorbou surrealistických umělců.

Přebal grafické knihy Mongrel autorky Sayrou Begum|foto:Nakladatelství Knocksbout Comics

To je takový oslí můstek k vaší rezidenci v Praze… Znáte i české surrealisty?

Během svého pobytu jsem v Praze viděla pár výstav a jednou z nich byla i Toyen. Předtím jsem její tvorbu neznala, ale vnímala jsem podobnosti s jinými výtvarníky, jimiž jsem se dříve zabývala. Třeba její nápad udělat ze sebe androgynní bytost, protože měla pocit, že jinak ji v umění nebudou brát vážně ‒ to připomnělo Marlow Moss. Zajímalo by mě, jestli se někdy potkaly, protože bych řekla, že se ve Francii pohybovaly v podobných kruzích. 

Takže vás rezidence v Praze nějak inspirovala i pro vaši práci?

Rozvinula jsem tu příběh, který jsem měla v hlavě už nějakou dobu předtím. Protagonistka je člověkem zvenčí, cizinka, která trpí znetvořením obličeje a napadlo mě, že covid by jí vlastně umožnil vycházet ven se zakrytou tváří, aniž by na ni lidé civěli. Příběh se teď odehrává v Praze a měl by odrážet náladu textů Franze Kafky. Čerpá zejména z motivů a atmosféry Proměny, ale bude se týkat ženské hrdinky a překážek, kterým musí čelit. Moje postava při tom bude interagovat se vším, co tady v Praze zaujalo a inspirovalo mě samotnou… Třeba se sochami, které jsou tu všude na náměstích, budovách a kašnách. A k tomu všude ti holubi. Dojem na mě udělalo i Muzeum alchymie, ty podzemní laboratoře chci také začlenit.    

Ukázka z grafické knihy Mongrel autorky Sayrou Begum|foto:Nakladatelství Knocksbout Comics

Měla jste možnost potkat se s někým z české komiksové scény, navázat spolupráci nebo se podívat na jejich tvorbu?

Seznámila jsem se se Štěpánkou Jislovou a hodně jsme si rozuměly. Uvidíme se znovu v říjnu, protože bude hostem britského Lakes International Comics Art Festival v Kendalu, ještě spolu s Kateřinou Čupovou. Štěpánka mě také vzala na výstavu FenoMeander v Doxu, takže jsem si mohla prohlédnout jejich nezávislé komiksy. A protože jsem sice viděla její komiks o alopecii, ale nemohla jsem si ho v češtině přečíst, ukázala mi česko-anglický projekt, na němž právě pracuje, což je iniciační příběh o jejích zkušenostech se vztahy a láskou.