Svítit s mírou a teple. V Česku začala platit nová norma, která omezuje světelný smog

6. březen 2023 13:20

V České republice začala v březnu platit nová norma na omezení světelného smogu. Cílem je zmírnit jeho negativní dopady na lidi a zvířata. Nová pravidla se sice vztahují pouze na nezkolaudované stavby, je to ale první krok, který problém umělého osvětlení jasně definoval. Od této chvíle musí s normou každý projektant počítat a taky vědět, že umělé světlo má své limity.

„Řekl bych, že poprvé říká, že světlo v noci může škodit. To je zásadní věc, protože doposud nic takového nebylo,“ myslí si o nové normě astronom Petr Komárek. Pod osvětlenou oblohou v současné době žije více než 99 procent evropské populace. Nejvíce škodlivé je světlo, které má velký podíl modré.

Večer světlo do červena

„My jsme zvyklí na to pravidelné střídání dne a noci. Zatímco ráno a v podvečer máme spektrum té červené, tak v pravé poledne se nám světlo rozptyluje ve spektru té modré. To znamená, že ta červená nám tolik nevadí a nenarušuje nám tolik ty cirkadiánní rytmy,“ vysvětluje Komárek.

Norma se vztahuje na pět oblastí, a to osvětlení pozemních komunikací, venkovních pracovišť a sportovišť, reklamních ploch a také architektonické osvětlení budov. Týká se to tedy i areálu pardubických Automatických mlýnů, který prochází velkou rekonstrukcí.

„Mě to překvapilo, kontaktoval jsem i architekty a projektanty, které tato otázka taky překvapila, tak jsme začali zjišťovat, jak to vlastně je,“ říká Lukáš Smetana, předseda správní rady Nadace Automatické mlýny a iniciátor proměny areálu na novou městskou čtvrť.

Naštěstí ale zjistil, že už na začátku projektanti zvolili decentní nasvícení a novou normu díky tomu splňují. „My tady používáme dva druhy osvětlení. Odraz světel, to znamená, že svítíme na ty fasády, které jsou cihelné a obsahují ty teplé tóny. Zároveň se používají teplejší tóny světla,“ a to přestože jsou světla LEDková.

Nová norma ale má své mezery. Netýká se dočasného venkovního osvětlení, například toho, které používají organizátoři kulturních akcí nebo v době Vánoc. Stejně tak nereguluje vnitřní osvětlení, pokud proniká do venkovního prostoru. A podle astronoma Petra Komárka má i další nedostatek. „Největší problém je v tom, že to je pouze technická norma, která není ukotvená v žádném zákoně, což znamená, že když si někdo usmyslí, že bude svítit, tak to není nijak vymahatelné. Obávám se, že i s touto normou budeme pořád pozadu a ty změny budou přicházet strašně pomalu.“

Aspoň něco

Petr Komárek ale vnímá i pozitiva. Poprvé v českém prostoru existuje technický dokument, který jasně říká, že svítit se má s úvahou. Podle Lukáše Smetany současné technologie dávají projektantům hodně možností, jak si s těmito limity poradit.

„My když jsme řešili mlýny, tak jsem se seznámil s tou novou technologií z hlediska ovládání světel a jejich intenzity a myslím si, že když na tom veřejném osvětlení nebude nikdo šetřit, tak všechna ta moderní světla umí pracovat v různých režimech, kdy třeba po 22. hodině půjdou do většího útlumu, aby neobtěžovala okolí,“ apeluje Smetana.

Spustit audio

Související