Svoji Žaludeční hořkou Jana Vlková podává i návštěvám, likér jim chutná

Do zimních čajů Jana Vlková podle svých slov nesystematicky míchá, na co má zrovna chuť. Jde o byliny ze dvou velkých skupin. „Rostliny, které patří do složnokvětých, to znamená, že mají květy jako kopretina, ta je taková nejtypičtější. Ale patří sem třeba i pelyňky nebo různé středomořské byliny, které se pěstují na záhonech, moje oblíbená je svatolina. Ty mají účinky na podporu zažívání. A pak jsou rostliny ze skupiny hluchavkovitých, které velmi často posilují imunitu. To je např. mateřídouška, tymián, z majoránky se dělá čaj, z šalvěje atd.,“ vyjmenovává autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.

Bylinkové čaje můžeme podle Jany Vlkové doplnit i zažívacím likérem à la Žaludeční hořká: „Opravdu ulevuje, když je člověku těžko po nějakém hodokvasu. Ale pokud z toho chceme udělat nějaké takové mlsáníčko, přidáme něco sladkého. Můžeme naředit cukerným roztokem, a když je to pořád hodně silné, dělám takovou aperitivní variantu, že likér ještě naředím bílým vínem.“

Domácí Žaludeční hořká

Všechny bylinky naložíme do alkoholu.

Necháme 40 dní macerovat, pak slijeme přes jemný cedníček.

Svaříme cukr s vodou a necháme vychladnout.

Studený roztok přilijeme k alkoholovému macerátu a necháme týden odpočinout.

Potom ochutnáme a případně upravíme. Pokud je likér příliš silný svou fenyklovou vůní, můžeme rozředit dalším alkoholem, nebo přidat trochu vína.