Švýcarsko zakázalo geneticky modifikované plodiny

S napětím sledovali výsledky švýcarského referenda o pěstování geneticky modifikovaných zemědělských plodin vědci z celého světa. Pro zákaz pěstování se vyslovilo 55,6% voličů, a to navzdory silným výhradám ze strany švýcarské vlády, vědeckých institucí i zástupců průmyslu. Na základě výsledků referenda by měla švýcarská vláda vyhlásit moratorium na pěstování geneticky modifikovaných plodin a dovoz hospodářských zvířat, jimž byla dědičná informace pozměněna metodami genového inženýrství. Dovoz potravin vyrobených z geneticky modifikovaných zemědělských plodin zůstává i nadále povolen.

Švýcarsko se tak stává zemí s nejtvrdší regulací využívání geneticky modifikovaných organismů. Tento stav by měl trvat nejméně pět let. Evropští odpůrci geneticky modifikovaných organismů (GMO) by rádi nastolili podobnou situaci v zemích Evropské unie, i když přiznávají, že za současného rozložení sil v Bruselu se jim to zřejmě nezdaří. Rozezleni jsou výsledky referenda především vědci a zástupci biotechnologických firem.

"Bylo to iracionální a my to vnímáme jako kopanec do obličeje švýcarské vědy," prohlásil mluvčí švýcarské společnosti Syngenta. "Doplatí na to evropská věda, která se snaží najít nové cesty ke zvýšení globální produkce potravin, aby se pokryly rostoucí potřeby obyvatelstva Země," řekl rostlinný genetik Mark Stitt. "Evropě v tomto oboru zbytek světa nezadržitelně utíká."

Evropa doplácí na svou nechuť ke GMO především ekonomicky. Řada velkých společností hledá pro svá působiště země, kde vládne pro výzkum v oboru genového inženýrství o poznání přívětivější klima. Evropa tak přichází o odborníky, kteří zde vystudovali, ale nenacházejí v zemích EU uplatnění. Evropské země ztrácejí i pracovní místa, tržby a odvody na daních z podnikání v oboru biotechnologií. Svět se ubírá opačným směrem. Kromě USA se výzkumu v genetických modifikacích stále více otevírá Asie. Především země třetího světa čelí akutnímu nedostatku potravin. Značnou část úrody ničí škůdci, choroby, plevele a sucho. Tyto faktory srážejí úrodu zhruba na třetinu. Jednu z šancí vidí lidé v postižených zemích v geneticky modifikovaných plodinách odolných vůči nepříznivým vlivům.

V současné době naráží v Číně, Indii nebo na Filipínách zavádění geneticky modifikovaných plodin na organizovaný odpor ekologických aktivistů. Ti brání například zavedení geneticky modifikované rýže odolné vůči škůdcům. Podle názoru odborníků je ale nástup geneticky kodifikované rýže v zemích třetího světa nevyhnutelný. Jako první ji začali pěstovat zemědělci v Iránu už v roce 2004. Přistoupili k tomuto průlomovému kroku až po deseti letech důkladných testů, jež neodhalily žádná rizika ani pro konzumenty geneticky modifikované rýže, ani pro životní prostředí.

V současné době se živí rýží jako hlavní potravinou 3 miliardy lidí, z nichž tři čtvrtiny žijí v Asii. V roce 2030 stoupne jejich počet na 4 miliardy. Obyvatelé Asie už dnes zkonzumují veškerou rýži, kterou vypěstují. Jejich populace roste tempem asi 1,7% ročně. Stejným tempem proto musí růst i produkce rýže. Možnosti záborů nové zemědělské půdy jsou silně omezené. Nezbývá, než přijít s novými výkonnějšími odrůdami. Ty lze nejrychleji vyšlechtit metodami genového inženýrství.

V možnostech současných geneticky modifikovaných odrůd je zvýšit výnosy rýže ze stávajících 3 tun z hektaru na 4 tuny z hektaru. Navíc lze genetickými modifikacemi vyšlechtit odrůdy se zrnem obohaceným o beta-karoten nebo železo. Nedostatek železa je v třetím světě nejčastější příčinou chudokrevnosti a postihuje miliardy lidí. V rozvojových zemích trpí nedostatkem železa 56% všech žen. Nedostatek vitamínu A v potravě tvořené rýží s mizivým obsahem beta-karotenu připraví ročně o zrak asi 200 000 dětí.