Tereza Zavadilová: Inflace trvá dál. Táhnou ji hamižné firmy
Současná inflace je ještě o něco úpornější, než se loni zdálo. První vlna šokového zvýšení cen přišla s pandemií, která kvůli lockdownům zpřetrhala globální dopravní cesty a zboží se týdny i měsíce hromadilo v přeplněných skladech a přístavech, něco se prostě nestíhalo vyrábět – to byl případ nedávné čipové krize.
Logistické problémy zdražily zboží a suroviny, takže prudce podražilo třeba železo, dřevo i papír. K těmto problémům se na podzim roku 2021 přidala plynová, posléze energetická krize, rozfoukaná Ruskem. Kvůli válce na Ukrajině a sankcím na Rusko zdražily potraviny, protože východní Evropa nebyla schopná zemědělské produkty a hnojiva vyvážet.
Čtěte také
Po více než roce je situace jiná. Většina zmíněných potíží se vyřešila – samozřejmě kromě války. Ceny paliv a energií se vrátily když ne na předpandemickou, tak na snesitelnou úroveň. Totéž se týká surovin a dopravy, takže ani zboží už nemá cestovní přirážku.
Přesto je inflace stále dost vysoká a s předpověďmi o tom, kdy zásadněji klesne, už ekonomové i politici raději šetří. Dobrá zpráva ale je, že růst cen už nemá podobu šoku, naopak globálně mírně polevuje.
Současnou inflaci tak má na svědomí dílem setrvačnost, dílem vývoj v jiných oblastech.
Inflace z hamižnosti
Deník New York Times soudí, že taktovku nad inflací ve Spojených státech nyní po surovinách, dopravě a energetice přejímají služby. Lidově řečeno poněkud si přirazily firmy, které ani surovinovou krizí postiženy nebyly – to platí od účetních poradců přes pronajímatele bytů až po vzdělávací kursy. Provozy, které musely být během covidu zavřené, se nyní hojí. A zákazníci, kteří si během té doby našetřili, zatím moc nereptají a platí.
Čtěte také
V Evropské unii podle nejnovějšího odhadu inflace za duben mají na svědomí největší díl růstu cen ještě potraviny – nedávno prudce zdražila zelenina. Služby jako kategorie příspěvku k inflaci již ale předběhly energie. I v Česku je vidět, že inflace sice sahá hluboko do kapes zákazníkům, ovšem firmy si navyšují marže.
Minimálně to ukázaly výsledky největších bank a energetických gigantů, které se bez nadsázky topí v inflačních penězích. Stát loni nezvládl včas zavést takzvanou windfall tax, takže rekordní zisky zůstaly firmám. Fenomén vydělávání na inflaci už má i svůj název, je to takzvaná greedflace, tedy inflace z hamižnosti. Evropská centrální banka přiznala, že hamižnost firem komplikuje i její boj s inflací.
Někteří analytici volají po dalším růstu sazeb, kvůli riziku takzvané mzdové spirály. Mzdy ale rostou pomaleji než inflace i zisky firem vydělávajících na krizi. Podle analýzy Bloomberg Economics rostou marže firem rychleji než mzdy zaměstnanců už přes dva roky a ke konci loňského roku mohly za dvě třetiny úrovně evropské inflace.
Pokud do cen nezasáhne nějakou formou regulace stát, zbývá zákazníkům jediné – za drahé peníze prostě nekupovat. Jinak se ceny zpátky na zem nevrátí.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
