Tereza Zavadilová: Levná móda je problém, který se sám nevyřeší

29. březen 2023

Když v Praze před dvěma lety otevíral na Václavském náměstí svou první pobočku irský řetězec Primark, nákupůchtiví Češi kolem něj vytvořili několikadenní fronty. Lákalo je sezónní, módní oblečení za pár korun. Primark je symbolem takzvané fast fashion. Na módní řetězce, které prodávají rychle se točící módu za pakatel, je posledních pár let velký tlak ze strany ekologického a udržitelného hnutí. Rychlá móda se ale nechce jen tak lehce dát.

Levná rychlá móda devastuje planetu – už teď má na svědomí desetinu skleníkových plynů, což je víc než letecká a námořní doprava dohromady, má na triku také velký díl zamořování planety mikroplasty.

Čtěte také

Produkce jednoho trička spotřebuje tolik vody jako pití pro jednoho člověka na dva roky. Rychlá móda je navíc tak rychlá, že se nestihne prodat, třetina vyrobených oděvů končí na skládkách. K tomu je třeba připočítat levně koupené oděvy, kterých se lidé brzy zbavují. Jen v Británii se takto vyhodí 11 milionů kusů oblečení každý týden.

Vypadalo to, že se začíná trochu blýskat na lepší časy. Řetězce jako Zara, HM a nakonec i zmíněný Primark pod tlakem udržitelných iniciativ, evropské legislativy i investorů na burze začaly recyklovat zboží, nabízet udržitelnější a tedy i dražší kolekce, snižovat svou uhlíkovou stopu i kontrolovat dodavatele, zda dodržují etické zásady při výrobě zboží – donedávna bylo šití levných oděvů doménou dětské práce v chudých asijských zemích. Řetězce přiznávají, že to je i za cenu o něco nižšího zisku.

Kde je poptávka, je i nabídka

Západní firmy se na jedné straně kultivují, na druhé ovšem přichází odpověď z nekompromisnější části světa – v podobě vzniku ultra rychlé módy.

Čtěte také

Zatímco Zara byla kritizována za to, že ročně přijde s 10 tisíci nových kousků oblečení, čínský řetězec Shein, vyrostlý už čistě ze sociálních sítí, vrhá na trh 6000 nových kousků oblečení denně. Oděvy a doplňky se prodávají za ceny už v řádech desetikorun. Firma kde se vzala, tu se vzala a nyní už prodává ve 150 zemích světa a má podle Bloombergu tržní hodnotu 80 miliard liber.

Britský Channel 4 na základě materiálů skryté reportáže popsal, jak se ultranízkých cen za oděvy dociluje. Dělníci šijí kus za 60 haléřů, musí jich ušít 500 denně, aby dostali gáži. Pracují i osmnáct hodin denně a mají jeden den volna v měsíci. Když udělají chybu, přijdou o většinu výplaty. V továrnách neexistuje nic jako bezpečnost práce.

Čtěte také

Nejde jen o neetické zacházení s lidmi. I nadvýroba a odpad je problém. Vyhozený textil se z bohatých států vyváží zejména do chudých afrických zemí, jako je Ghana či Keňa. Ten nekvalitní a syntetický se dál nezvládne využít a hromadí se na pobřežích, kde vrší další ekologické problémy. Jen Evropa vyveze do Afriky a Asie dva miliony tun textilního odpadu ročně.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Zákazníky ultrarychlé módy jsou především mileniálové a zástupci Generace Z. Firmy jako Shein existují jen online, reagují na mikrotrendy sociálních sítí a k marketingu a prodeji využívají influencery. Udržitelnost neudržitelnost, zatím je čeká světlá budoucnost. Podle studie Fast Fashion Global Market se loni prodalo rychlé módy za sto miliard dolarů. Do pěti let to bude 180 miliard. Kde je poptávka, je i nabídka. Pokud nepřijde nějaká zásadnější regulace.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio