Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, nesouhlasí expertka Kalhousová se zprávou Amnesty International

8. únor 2022

Amnesty International obvinila Izrael, že vůči Palestincům uplatňuje režim apartheidu, který je založený na politice segregace, vyvlastňování a vyloučení. „Mám za to, že se to děje dlouhodobě, že se to děje systematicky,“ míní Zdeněk Jehlička z Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě. „Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, zpráva je vytržená z kontextu,“ upozorňuje ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Jehlička upozorňuje, že už v roce 1948 došlo k cílenému vyhánění Palestinců. Dominance izraelské moci nad palestinským obyvatelstvem podle něj pokračuje dál a má různé projevy.

Čtěte také

Amnesty International použila naprosto vhodnou a přesnou terminologii, která vychází z mezinárodního práva, říká.

„Jedná se o soustavný cílený postup vůči jedné skupině osob. Je to namířeno konkrétně proti nežidovskému obyvatelstvu na území, které Izrael dominantně ovládá. Čili je to namířeno proti nežidovským lidem, kteří žijí ať už uvnitř Izraele, tak na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, východního Jeruzalému i pásma Gazy,“ míní.

Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově

Podle Kalhousové zpráva lidskoprávní organizace ale nastavuje Izraeli zrcadlo, které neodpovídá realitě. „A z toho, že říká, že je situace stejná jak na okupovaných územích, tak na území Izraele, musí každému být jasné, že zpráva není objektivní,“ naznačuje.

Zpráva Amnesty International ale rozděluje různé přístupy segregace a dominance, které se dějí různými způsoby, ať už uvnitř Izraele, tak také na okupovaných územích, reaguje Jehlička.

„To je právě jedna z těch věcí, že Palestinci nežijí za rovných podmínek v Izraeli a nežijí za rovných podmínek na okupovaných územích. Jsou rozštěpení, rozdělení, jsou segregováni. Nicméně ta dominantní apartheidní moc je pořád stejná. Zpráva Amnesty International není první report, který nazývá izraelský systém systémem apartheidu. Loni vyšly dva reporty. O apartheidní povaze Izraele informovala například organizace Human Rights Watch,“ připomíná.

Jehlička: Izrael není demokratickou zemí

Kalhousová v této souvislosti zdůrazňuje, že izraelská společnost je velmi demokratická a má na svém území tolik novinářů a pracovníků nevládních organizací jako málokterá jiná země.

„Protože je to země bezpečná. Když pojedete do Číny, když pojedete do Sýrie, když pojedete do mnohých afrických zemí, situace bude úplně odlišná. Proto se tam také tolik lidí nevydává. Ta scéna v Izraeli je velmi živá, velmi demokratická a existuje tam mnoho nevládních organizací, které jsou kritické vůči Izraeli,“ vysvětluje.

Ač se Amnesty International snažila oslovit izraelské autority, byla odmítnuta, na její dotazy nebylo reagováno, nebyla vpuštěna do Gazy.
Zdeněk Jehlička

Izrael není demokratickou zemí, reaguje Jehlička. Upozorňuje, že v samotném Izraeli je na 65 legislativních úprav, které diskriminují Palestince. Dodává, že další Palestinci, kteří jsou pod izraelskou mocí na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě a v Gaze, nemají podle něj možnost smysluplně ovlivňovat svůj život pod okupací.

„A ohradil bych se proti tomu, že lidskoprávní organizace a novináři mají volný přístup ve zjišťování toho, co Izrael páchá vůči Palestincům a nežidovskému obyvatelstvu. Potvrdila to samotná Amnesty International. Ačkoliv se snažila několikrát oslovit izraelské autority, byla odmítnuta, na její dotazy nebylo reagováno nebo třeba vůbec vpuštěna do Gazy,“ popisuje.

Soustavná represe a rasismus?

Kalhousová také připomíná, že v izraelské vládě, v parlamentu či na nejvyšším soudu jsou zastoupeny arabské strany.

Čtěte také

„Stále narůstá počet arabských studentů na izraelských univerzitách. Je na to dokonce program financovaný vládou. A takto bych mohla pokračovat. Takže bavit se o tom, jestli Izrael je demokratický, nebo nedemokratický, je trošku absurdní debata. Izrael má problém, jakýkoliv národní stát má problém, jak se chovat k menšinám. Ale mluvit o soustavné represi a rasismu je absurdní,“ zdůrazňuje.

Zdeněk Jehlička, Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě

Podle Jehličky výběrová politická zastoupení ale ještě neodráží celé spektrum občanské společnosti a občanských práv. Připomíná, že Palestinci podléhají už od roku 1950 znevýhodnění přístupu k půdě, k bydlení ve prospěch židovského osídlení.

„Předpokladem demokracie je rovnost. A rovnosti se Palestincům nedostává ani v Izraeli samotném,“ říká Jehlička.

Zákon z roku 2018 mluví o tom, že Izrael je výlučně národním státem Židů. Ale to je součást diskuse, která se v Izraeli vede.
Irena Kalhousová

Izrael od začátku bojuje s tím, jak skloubit to, že je to stát židovský a současně demokratický, připomíná Kalhousová.

„Samozřejmě zákon z roku 2018, který mluví o tom, že Izrael je výlučně národním státem Židů, více nahrává tomu, že ten stát je židovský, spíše než že by akcentoval tu demokratickou rovinu. Ale to je součást diskuse, která se v Izraeli vede,“ dodává ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr

Související