Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, nesouhlasí expertka Kalhousová se zprávou Amnesty International
Amnesty International obvinila Izrael, že vůči Palestincům uplatňuje režim apartheidu, který je založený na politice segregace, vyvlastňování a vyloučení. „Mám za to, že se to děje dlouhodobě, že se to děje systematicky,“ míní Zdeněk Jehlička z Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě. „Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, zpráva je vytržená z kontextu,“ upozorňuje ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
Jehlička upozorňuje, že už v roce 1948 došlo k cílenému vyhánění Palestinců. Dominance izraelské moci nad palestinským obyvatelstvem podle něj pokračuje dál a má různé projevy.
Čtěte také
Amnesty International použila naprosto vhodnou a přesnou terminologii, která vychází z mezinárodního práva, říká.
„Jedná se o soustavný cílený postup vůči jedné skupině osob. Je to namířeno konkrétně proti nežidovskému obyvatelstvu na území, které Izrael dominantně ovládá. Čili je to namířeno proti nežidovským lidem, kteří žijí ať už uvnitř Izraele, tak na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, východního Jeruzalému i pásma Gazy,“ míní.
Podle Kalhousové zpráva lidskoprávní organizace ale nastavuje Izraeli zrcadlo, které neodpovídá realitě. „A z toho, že říká, že je situace stejná jak na okupovaných územích, tak na území Izraele, musí každému být jasné, že zpráva není objektivní,“ naznačuje.
Zpráva Amnesty International ale rozděluje různé přístupy segregace a dominance, které se dějí různými způsoby, ať už uvnitř Izraele, tak také na okupovaných územích, reaguje Jehlička.
„To je právě jedna z těch věcí, že Palestinci nežijí za rovných podmínek v Izraeli a nežijí za rovných podmínek na okupovaných územích. Jsou rozštěpení, rozdělení, jsou segregováni. Nicméně ta dominantní apartheidní moc je pořád stejná. Zpráva Amnesty International není první report, který nazývá izraelský systém systémem apartheidu. Loni vyšly dva reporty. O apartheidní povaze Izraele informovala například organizace Human Rights Watch,“ připomíná.
Jehlička: Izrael není demokratickou zemí
Kalhousová v této souvislosti zdůrazňuje, že izraelská společnost je velmi demokratická a má na svém území tolik novinářů a pracovníků nevládních organizací jako málokterá jiná země.
„Protože je to země bezpečná. Když pojedete do Číny, když pojedete do Sýrie, když pojedete do mnohých afrických zemí, situace bude úplně odlišná. Proto se tam také tolik lidí nevydává. Ta scéna v Izraeli je velmi živá, velmi demokratická a existuje tam mnoho nevládních organizací, které jsou kritické vůči Izraeli,“ vysvětluje.
Ač se Amnesty International snažila oslovit izraelské autority, byla odmítnuta, na její dotazy nebylo reagováno, nebyla vpuštěna do Gazy.
Zdeněk Jehlička
Izrael není demokratickou zemí, reaguje Jehlička. Upozorňuje, že v samotném Izraeli je na 65 legislativních úprav, které diskriminují Palestince. Dodává, že další Palestinci, kteří jsou pod izraelskou mocí na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě a v Gaze, nemají podle něj možnost smysluplně ovlivňovat svůj život pod okupací.
„A ohradil bych se proti tomu, že lidskoprávní organizace a novináři mají volný přístup ve zjišťování toho, co Izrael páchá vůči Palestincům a nežidovskému obyvatelstvu. Potvrdila to samotná Amnesty International. Ačkoliv se snažila několikrát oslovit izraelské autority, byla odmítnuta, na její dotazy nebylo reagováno nebo třeba vůbec vpuštěna do Gazy,“ popisuje.
Soustavná represe a rasismus?
Kalhousová také připomíná, že v izraelské vládě, v parlamentu či na nejvyšším soudu jsou zastoupeny arabské strany.
Čtěte také
„Stále narůstá počet arabských studentů na izraelských univerzitách. Je na to dokonce program financovaný vládou. A takto bych mohla pokračovat. Takže bavit se o tom, jestli Izrael je demokratický, nebo nedemokratický, je trošku absurdní debata. Izrael má problém, jakýkoliv národní stát má problém, jak se chovat k menšinám. Ale mluvit o soustavné represi a rasismu je absurdní,“ zdůrazňuje.
Podle Jehličky výběrová politická zastoupení ale ještě neodráží celé spektrum občanské společnosti a občanských práv. Připomíná, že Palestinci podléhají už od roku 1950 znevýhodnění přístupu k půdě, k bydlení ve prospěch židovského osídlení.
„Předpokladem demokracie je rovnost. A rovnosti se Palestincům nedostává ani v Izraeli samotném,“ říká Jehlička.
Zákon z roku 2018 mluví o tom, že Izrael je výlučně národním státem Židů. Ale to je součást diskuse, která se v Izraeli vede.
Irena Kalhousová
Izrael od začátku bojuje s tím, jak skloubit to, že je to stát židovský a současně demokratický, připomíná Kalhousová.
„Samozřejmě zákon z roku 2018, který mluví o tom, že Izrael je výlučně národním státem Židů, více nahrává tomu, že ten stát je židovský, spíše než že by akcentoval tu demokratickou rovinu. Ale to je součást diskuse, která se v Izraeli vede,“ dodává ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Izraelský premiér se v OSN vůbec nezmínil o Palestině. Jako kdyby tím měl problém zmizet
Nový izraelský premiér Naftali Bennett naopak hned pětadvacetkrát zmínil Írán. O národu, se kterým jeho země vede územní spory, ale neřekl jediné slovo.
-
The Guardian: Izrael i Palestina míří podle tajemníka OSN k nekontrolovatelné bezpečnostní krizi
Rada bezpečnosti OSN se v neděli sešla na zvláštním zasedání, připomíná britský deník The Guardian.
-
Gita Zbavitelová: Útěk palestinských teroristů vyvolal násilnosti v Izraeli
V Izraeli se v posledních dnech výrazně zhoršila bezpečnostní situace – příčinou je útěk šesti nebezpečných palestinských vězňů ze severoizraelské věznice Gilboa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
