Thomas Kulidakis: Mohou si chudší země za nedostatek vakcín samy?
Chudší státy světa se musí spoléhat na mezinárodní vakcínovou pomoc prostřednictvím programu COVAX. Mezi ně patří naprostá většina zemí západního Balkánu, nacházejících se na hranicích Unie. Vakcíny zatím ale nedorazily a jednu z nich, Bosnu a Hercegovinu, COVAX obvinil, že si za nedodání očkovacích látek proti nemoci covid-19 může sama.
Podle COVAXu Sarajevo nevyhovělo požadavku společnosti Pfizer na zajištění skladování v příhodných podmínkách a navíc nesplnilo ani řadu kritérií administrativních. Ze slíbené první dodávky necelých 25 tisíc dávek vakcíny od společností Pfizer a BioNTech, už tak zpožděné, tedy nebylo nic. Sarajevo se nejdříve pustilo do předem prohrané hádky, že všemu vyhovělo, a pak se rozhodlo jít vlastní cestou.
Čtěte také
Srbská část Bosny a Hercegoviny začala očkovat ruskou vakcínou Sputnik V, chorvatsko-bosenská část s díky přijala dar vakcíny ze Srbska – to je další voda na mlýn úspěšné srbské vakcínové diplomacie. Její pozitivní dopad je, že v regionu s dodnes nezhojenými jizvami po válkách doprovázejících rozpad bývalé Jugoslávie došlo k podání ruky ke smíru. A k poznání, že když jde o lidské životy, politika musí jít stranou.
Na druhou stranu se tamní vlády mohou zamýšlet, jestli srbská politika více azimutů přece jen nemá něco do sebe. Jestli to není poznaná nutnost a zdali spoléhat se vždy jen na Západ není příliš jednostranný přístup. Je to přitom ztráta pro Evropskou unii, které jde především o stabilizaci blízkého okolí, i Spojené státy americké, kterým jde o zadržování Ruska a Číny na předpolí unijních spojenců. V Moskvě a Pekingu si ovšem mohou mnout ruce.
Dokud nejsou v bezpečí všichni
Je to škoda. Kupříkladu Evropská unie se ukázala jako štědrý dárce. Když si albánský premiér Edi Rama stěžoval, že jeho i sousední země nechala Unie na holičkách, mohl být ujištěný o dobrých záměrech bohatého evropského projektu sjednocení.
Čtěte také
Unie na COVAX dala přes miliardu eur. Při započtení závazku Německa, daného samostatně, navíc dokonce přes dvě miliardy. Z mezinárodního programu by měla například Bosna a Hercegovina dostat milion a čtvrt vakcín, tedy dost pro pětinu obyvatel. Černá Hora skoro 250 tisíc vakcín, Severní Makedonie 800 tisíc, Kosovo 360 tisíc.
Za zamyšlení také stojí fakt, že zatím dostaly vakcíny přes COVAX jen dva státy na celém světě. V součtu přibližně 50 milionů obyvatel Ghany a Pobřeží slonoviny se může radovat z milionu dávek rozdělených mezi obě země.
Program COVAX tedy zatím velký úspěch není. Přitom platí heslo, že „dokud nejsou v bezpečí všichni, není v bezpečí nikdo“. Chudší a chudé země si ale nemohou dovolit luxus bohatých a rozvinutých. Například hádat se, jestli vakcínu té, či jiné provenience, jestli zvolit mix vakcín, jestli přeplatit, nebo ne, zdali jednat na vlastní pěst, nebo společně, debatovat politické aspekty původu vakcín a podobně.
Chudé a chudší země potřebují vakcíny, které jim ty bohatší předplatily v duchu solidarity i vlastního zájmu zastavení šíření nemoci covid-19. Místo vinění jednotlivých států s mnohdy nedobře fungující veřejnou správou a vycházení vstříc podmínkám výrobců, motivovaných prestiží a ziskem, by COVAX měl efektivně zajistit dost očkovacích látek a svým klientům pomáhat, jak jen se dá. Mohlo by se totiž lehce stát, že by někoho napadlo, jestli celý humbuk není kvůli výrobci, který nestíhá dodávat ani bohatým, ani chudým. Peníze si přitom předem vzal.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
