Thomas Kulidakis: Základní nepodmíněný příjem jako dobrý odkaz koronaviru budoucím generacím

20. duben 2020
Nedostatek peněz (ilustrační foto)

Karanténní opatření kvůli novému typu koronaviru způsobily výrazné utlumení ekonomiky. Hospodářské důsledky budou citelné ještě dlouho.

V průběhu krize přišly různé státy s finanční podporou širokých vrstev obyvatelstva, které mohly ochutnat určitý ekvivalent základního nepodmíněného příjmu. Španělsko například uvažuje, že by poskytování finanční částky všem občanům bez rozdílu mohlo být trvalé.

Čtěte také

Základní nepodmíněný příjem neboli nárokové peníze jsou dobrý nápad, který už byl v minulosti několikrát otestovaný a z hlediska ekonomické teorie i politické filozofie mnohokrát zvažovaný. Smysl dává v případě výplaty občanům daného a pouze jednoho státu, kteří v něm mají trvalý pobyt a dosáhli dospělosti.

Ideově je ve zkratce možné říci, že liberálové by mohli mít radost, že občané se zabezpečenými základními potřebami mají větší šanci svobodné volby. Lidé tíhnoucí k levici by mohli se základním nepodmíněným příjmem souznít kvůli zajištění rovnosti a materiální soběstačnosti všech, včetně nejchudších. Pro křesťany by se mohla zdát lákavá myšlenka sdílení zdrojů z hlediska bratrství nejbohatších a nejchudších.

Morální hazard v podobě koláčů bez práce je jistě druhá stránka mince. Pokud by ale kupříkladu nepodmíněný základní příjem byl kolem 50 až 70 % příjmového mediánu, jistě by nemotivoval k nicnedělání.

Zdroje jsou

Čtěte také

V případě České republiky je jisté, že z půlky příjmového mediánu, tedy zhruba 15 až 16 tisíc, by rodina i jednotlivec mohli vyžít, ale na vyskakování, pořizování si drahých věcí a dovolené v zahraničí by to nebylo.

Legitimní otázka je, kde na obecně garantovaný příjem vzít. Za prvé, nabízí se peníze vydávané každý rok na zbrojení. Ty se už v roce 2019 přiblížily celosvětově k dvěma trilionům amerických dolarů. Pokud jsou peníze na zbraně, měly by být i pro lidi. Ti, jistí si svou existencí, by pak jistě měli méně chuti válčit kvůli lepšímu bydlu souseda.

Za druhé, základní nepodmíněný příjem by umožnil zrušit složitý systém sociálních dávek. V případě České republiky činil návrh rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí přibližně 690 miliard korun pro rok 2020, 94 % jsou mandatorní výdaje na důchody a různé formy dávek.

Čtěte také

Pokud by místo nich bylo například vypláceno osmi milionům občanům 15 tisíc měsíčně, vystačily by tyto peníze skoro na půl roku. Většina penzistů by si nijak nepohoršila. Výdaje na státní podporu by se mohly přesměrovat k celé populaci. Ušetřené peníze za část státního aparátu by se použily také. K tomu by se přičetly finance z armádních výdajů.

Ke splnění závazku vůči NATO je potřeba dalších 400 miliard, což by pokrylo další zhruba tři měsíce základního nepodmíněného příjmu. Obranu by mohla pomoci řešit užší specializace v rámci unijních sil a členství v Severoatlantické alianci. Bez armády ale zcela být nejde a armádní rozpočet České republiky už teď není příliš velký.

Je tedy potřeba najít zdroj třetí. V době postupující robotizace výroby a rozkvětu sektoru služeb je potřeba stále méně hrubé lidské práce. Digitální a korporátní daň by dodatečné zdroje mohly poskytnout.

Čtěte také

Část přidané hodnoty vytvořené automatizací by se opět mohla přesměrovat do základního nepodmíněného příjmu. Ten by také umožnil další restrukturalizaci ekonomiky a vzdělávání populace, případně širší návrat k řemeslům.

V době největších krizí existuje vždy naděje na lepší budoucnost, která lidstvo posune dál. Rozkvět technologií a hospodářství po epidemii španělské chřipky i druhé světové válce jsou toho důkazem. Pokud by odkazem koronaviru byl základní nepodmíněný příjem, budoucí i stávající generace by mohly slavit.

Nesmíme zapomenout, že pokusy s garantovaným příjmem v různých zemích nedokázaly, že by lidé snad chtěli méně pracovat, nebo se méně snažili. Každý stát sice nemůže vyplácet podíl z těžby ropy jako Aljaška, ale řečeno slovy bývalého premiéra Špidly: „zdroje jsou.“ Jde jen o jejich alokaci.

Thomas Kulidakis

Podle OSN bude kvůli koronaviru na celém světě minimálně o půl miliardy více chudých. Nejbohatší státy se připravují na dopady nárůstu nezaměstnanosti. Vlády světa by se tedy po obětování hospodářského růstu ve prospěch veřejného zdraví mohly zaměřit na ekonomický šok, v čemž by základní nepodmíněný příjem pomohl už jen povzbuzením poptávky spotřebitelů. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.