Tiny houses: Původní skromnost a vztah k přírodě převálcovala móda a přepych, myslí si architektka
O českých a slovenských tiny housech nedávno vyšla první kniha, která mapuje tento specifický druh malometrážního obydlí. Jaká je u nás současná situace minimalistického přístupu k bydlení?
„Zdá se mi, že původní životní styl v podobě skromnosti k přírodě a okolí u nás převálcovala módní záležitost v podobě atraktivních malých objektů, které ale ve skutečnosti nejsou vůbec skromné, ať co do použitých materiálů nebo necitlivého umístění v krajině,“ vysvětluje architektka Pavla Melková, jak převážně vnímá současné používání pojmu tiny house. „Myslím, že se z toho stává spíš napůl rekreační bydlení, napůl prostor k pronájmu a přijde mi důležité pojmenovávat to správnými slovy. Nesmí si to hrát na něco, co to není,“ dodává architektka svůj pohled na aktuální situaci.
Jak zmiňuje Radek Váňa, který vydal publikaci TINY HOUSE, pokud se člověk z důvodu minimalizace nákladů nepustí do stavby na vlastní pěst, ale nechá si domek někým navrhnout a postavit, finanční výhoda oproti tradičnímu bydlení se velmi rychle stírá. „Když si přepočtete cenu za podlahovou plochu kvalitně vyrobeného a vybaveného tiny housu, budete na ceně za průměrný metr čtvereční v Praze. Dobře vymyšlený a navržený tiny house je dnes luxusní záležitost. Ty nejpropracovanější v sobě navíc mají drahé technologie typu řídicích jednotek, solárních panelů, bateriových úložišť nebo spalovacích toalet.“
Jedním z příkladů lidí, který v tiny housu skutečně dlouhodobě žijí, jsou Honza Němec se svou ženou. V jejich případě jde ale také o dočasnou, byť několik let trvající situaci, než dostaví tradiční dům. Honza si tiny house postavil svépomocí před pěti lety, kdy v Česku ještě bylo jen minimum informací o tom, jak by měla vypadat konstrukce takového mini domku, takže čerpal hlavně ze zdrojů z USA.
„Jednotlivé kroky jsem fotil, dával je na svůj blog a postupně se mi ozývali další lidé, kteří řešili stejnou situaci. Začali jsme si psát, za některými jsem následně i jezdil a pomáhal jim se stavbou nebo jim alespoň dodal speciální ocelový podvozek. Nakonec se zájem tak zvětšil, že teď už stavíme i na zakázku,“ popisuje Honza příběh, jak se dostal k profesionálnímu stavění tiny housů. První domek mu prý trvalo postavit rok, aktuálně už ho ale za ideálních podmínek zvládne postavit i za tři měsíce. Na instalaci elektřiny nebo vody si ale i on stále najímá odborníky.
Jak se téma tiny housů odráží v architektuře? A jaká jsou s tímhle druhem minimalistického bydlení či krátkodobých pronájmů spojená pozitiva a negativa? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna věnovaný tomuto fenoménu.
Související
-
Úkryt před civilizací i stavebnice pro dospělé. Proč si pořídit chatu, maringotku nebo něco mezi tím
Sníte o malém domku v přírodě daleko od civilizace? V Bourání představíme hned čtyři projekty na takové stavby – od tří set tisíc po tři miliony.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.