Tisíciletá tradice tesání arménských chačkar: liší se motivem, barvou kamene i zvukem
Jedním z neoficiálních symbolů Arménie jsou krásně zdobené kamenné stély, kterým Arméni říkají chačkary. Mistři kameníci je tam tesají, co paměť sahá, což je přes tisíc let. Chačkary mají v životě tohoto kavkazského národa dodnes velký význam. A jak říká náš zpravodaj Martin Dorazín, pro cizince dosti záhadný.
„Pojďte, ukážu vám, jak se dělají chačkary,“ bere mě za ruku Olga a táhne někam do uliček. V předcovidových dobách si jako důchodkyně přivydělávala provázením turistů, takže tu zná opravdu každý kout.
Barevný symbol Arménie
Teď se půjdeme podívat do dílny, kde vyrábějí to, co je takové nejarménštější: a to jsou kamenné stély, chačkary. Tady přímo v centru Jerevanu pracuje pan Levon se svými pomocníky. Nářadím, které se vlastně několik set let nezměnilo, kromě jedné elektrické vrtačky a brusky, zpracovává tento nádherný kámen různých barev. Těch základních je pět.
„Chačkary tesáme z monolitů pěnovce (travertinu). Standardní chačkar je asi dva metry vysoký a mistr s třemi pomocníky na něm pracuje několik měsíců až rok. Tuf – pěnovec – se vyskytuje v různých zbarveních od bílého přes růžový až po černý. Naše náměstí Republiky díky tomu někdy nazývají briliantovým. Když náměstí zalijí paprsky letního slunce, fasády domů se rozzáří,“ popisuje mi pan Levon.
Vraťme se ale k našim stélám. Ty nejstarší sahají až ke kořenům arménské státnosti, jak vysvětluje mistr: „Chačkary obvykle nacházíme kolem kostelů, nebo i v nich – a někdy tyto bohatě zdobené kameny tvoří stavební prvky našich chrámů. Dřív je vztyčovali přímo na hranici, aby všichni, kdo k nám chtěli vstoupit, věděli, že toto je arménská a křesťanská půda. Chačkary s vytesaným křížem byly symbolem Arménie.“
Chačkar jako výraz vděku
Tyto zvláštní stély ale často plnily a dodnes plní úplně prozaickou funkci, dodává paní Olga: „Směrem k Araratské dolině je chrám, kolem kterého před pěti lety stálo osmadvacet chačkarů, teď už jich tam je 126. Vztyčily je mladé a bohaté páry, kterým se nedaří zplodit děti. Modlí se tam a prosí Boha, aby jim dal potomky. Když jim Bůh přání splní, objednávají chačkar a nechávají ho tam postavit jako výraz vděčnosti.“
A čím jsou rodiče vděčnější, tím jsou chačkary zdobnější: „Originál tohoto chačkaru se nachází v katedrále Ečmiadzin. Pochází z devátého století a je to zřejmě náš nejstarší chačkar. Zákazníci si objednali jeho přesnou kopii a my ji vyrábíme podle fotografie. Vzory bývají různé – jsou to rostliny nebo zvířata – tady například vidíte častý motiv, kterým je vinná réva a jiné ovoce. Když nebereme v úvahu kopie, nenajdete dva stejné chačkary.“
K tomu – už prakticky jako znalec chačkarů – můžu dodat, že každý z nich zní trochu jinak.
Související
-
Uprostřed egyptské pouště se nachází opuštěné magické místo, kde působili římští kameníci
Nedaleko letoviska Hurgháda leží dobře ukryté římské těžařské město Mons Claudianus. Před dvěma tisíci lety v něm pracovali kvalifikovaní kameníci. Dnes je místo opuštěné.
-
Etiopské menhiry své tajemství dosud neprozradily
Etiopie dnes patří k nejchudším a nejzaostalejším zemím světa. Kdysi ale na jejím území žila vyspělá kultura, o které toho mnoho nevíme. Jaký smysl měly megalitické stavby?
