Tomáš Klvaňa: Problémem strany prezidenta Bidena je prezident Biden
Úterní volební výprask demokratů ve Spojených státech v řadě klíčových voleb připomíná výprask demokratů Baracka Obamy ve volbách v roce 2010 a také Billa Clintona v roce 1994. Problémem pro stranu prezidenta Joea Bidena je, že na rozdíl od dvou předchozích vyjmenovaných případů přišel už po necelých deseti měsících vlády, a ne až po dvou letech, kdy koneckonců prezidentská strana tradičně ztrácí.
Je tedy docela možné, že všeobecné volby uprostřed prezidentova období přesně za rok budou pro demokraty ještě horší, než se čekalo. Nemusí tomu tak být, ale to by se Biden musel poučit z chyb a cesty ven, jak ji prošlapal už Clinton v letech 1994-96, kdy se posunul z levého okraje strany do středu. Byla to tehdy vítězná strategie.
Čtěte také
Tento způsob nápravy však u Bidena není pravděpodobný, a to z několika příčin. Především se ukazuje, že Biden není politicky obratný prezident.
Malý příklad na dokreslenou: Nedávno osobně navštívil Kongres v době jednání o rozpočtu, který má přinést biliony dolarů v podobě investic do infrastruktury, zelených a sociálních programů.
Jednání je to komplikované a Bidenovi život ztěžují progresivističtí levičáci v jeho straně, kteří ho vydírají. Bez nich nic neprojde, ale mají tak velké oči, v nichž svítí neuvěřitelné dolarové částky všech možných i nemožných sociálních podpor, že jsou jejich návrhy pro většinu lidí v Kongresu nepřijatelné. Výsledek je momentální pat.
Voliči radikální levici nechtějí
Když prezident navštíví Kongres, očekává se, že už má předjednánu dohodu, kterou pak na schodech majestátní budovy, obklopen věrnými, oznámí médiím. Biden však nic takového předjednané neměl a jeho návštěva zkrachovala.
To je u tak zkušeného politika opravdu chyba na pováženou. Jako kdyby si pořád ještě nezvykl, že už není senátor a že tedy nemůže na Kapitol chodit jen tak.
Čtěte také
Další potíž tkví ve skutečnosti, že Biden, který byl podobně jako Clinton zvolen coby středový umírněný politik, vládne skoro jako progresivista. Vítězství republikána Glenna Youngkina v guvernérských volbách ve Virginii a téměř-prohra demokratického guvernéra v New Jersey, stejně jako další porážky levicových demokratů v New Yorku a jinde potvrdily, že se do strany – aspoň prozatím – vrátili umírnění pravicoví voliči z předměstí. Ti před rokem volili Bidena proti prezidentu Donaldu Trumpovi, jenže Trump letos nebyl na kandidátských listinách.
Těmto voličům se na hlasité, v médiích a velkých korporacích hodně zastoupené levici nelíbí řada věcí. K nim je možné zařadit extrémní politickou korektnost, prosazování ideologie kritické rasové teorie, podle níž jsou Spojené státy především a od základu rasistickou zemí, snaha oslabit policii v době povážlivě narůstajícího zločinu a cenzurování nepohodlných názorů, které nejsou dostatečně „woke“ čili probuzené.
Na rozdíl od Obamy, který takový extremistický pohled na svět už několikrát kritizoval, mu Biden nejenže nestojí v cestě, ale vypadá to, že ho třeba ve vzdělávací soustavě dokonce prosazuje.
Varováním by mu mohlo být levicové město Minneapolis, v němž byl rasistickým policajtem zavražděn černoch George Floyd. Tato událost, jak známo, výrazně posílila hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). A právě v Minneapolis voliči v referendu odmítli radikální návrh rozpustit policii a nahradit ji jiným typem sociálně-bezpečnostního sboru.
Je to prosté: Voliči prostě radikální levici nechtějí. Čím dřív si to Biden uvědomí, tím lépe.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
