Ty máš teda pěknou sebeironii. Michael J. Fox v žánru životopisů tvrdě sestřelil Arnolda

„Já chytil asi šest chorob během sledování,“ říká Tomáš a Aleš přitakává, že příznaky tvrdě somatizuje doteď. „To je mimochodem skvělej motiv. Je to příběh člověka, kterej byl velice malej, a proto se stále pohyboval,“ přibližuje Vítek svědectví osmdesátkové star Michaela J. Foxe o době dospívání a prvních rolí, kdy ho napřed rychlost zachraňovala před šikanou a později se zase díky svému tempu a komediálnímu načasování stal jedním z nejoblíbenějších herců své doby.

„I když dostal tu terminální diagnózu v podobě Parkinsonovy choroby, stále se hýbe, byť u toho hodně padá. Ale padá s grácií, která je nečekaná,“ dodává.

Z dokumentu Still: Příběh Michaela J. Foxe|foto:Apple TV

„To frenetické tempo, kdy točil televizní show ve dne a v noci Návrat do budoucnosti, jímž se proslavil, krutou ironií osudu přechází v chorobu, která mu nedovolí se zastavit a zůstat v klidu,“ rozvíjí Tomáš, co je nejsilnější na dokumentu, který je rovným dílem vtipný a ironický, i smutný. Ale bez sebedojímání. Naopak s obří porcí sebereflexe.

„Ten dokument čerpá ze standardní sady nástrojů, inscenované momenty, archivy, ale nejlepší je využití útržků z Foxových filmů a seriálů, které fungují jako výstižný komentář a kontrapunkt. Jako by nehrál fiktivní postavy, ale sebe,“ říká Aleš. „Je to ten výjimečnej případ, kdy se životopisnej film nezvrhne v oslavný portrét,“ uzavírá Vítek.

Jak rychle se v Alabamě hrne krev z vaječníků do hlavy? Jaký bude autoportrét Autobotů? Byl dokument o Arnoldovi šmah? A jak moc byla akční ikona tzv. FUBAR? Vítek konečně chytal do lasa. Koho? Babičko, otřes se. Čarax. Detox. Kuna.