Ukrajině teď mohou pomoct jen zbraně. Rozhodnou příští čtyři týdny, odhaduje agentura Bloomberg

Postupné zpřísňování protiruských sankcí nejspíš nic nezmění. Ukrajina ale bude potřebovat, aby její spojenci výrazně navýšili objem zbraňových dodávek a upravili jejich obsah.

Čtěte také

Ztrácíme jistotu, že se po raněných a těhotných ženách nestřílí. Že to chlapi nedělají, říká historik

Vojenští analytici a představitelé Spojených států a dalších zemí NATO varují, že Rusko své vojenské operace v příštích deseti týdnech výrazně vystupňuje. Budou je podnikat čerstvě zásobené ruské síly na Donbasu, které se pokusí dobýt Mariupol a uvolnit tamější ruské vojáky, aby mohli podniknout obchvatné manévry ze severu i jihu. 

Ruské síly si zatím na bojišti příliš zdatně nepočínaly, ale teď mají realističtější cíle. Místo invaze ze tří front se budou soustředit jen na jedinou osu, navíc takovou, na které budou jejich zásobovací linie méně zranitelné vůči ukrajinským útokům. Rusko také přehodnocuje pohled na ukrajinskou armádu, kterou silně podcenilo.

Ruské síly teď mají realističtější cíle. Soustředí se na jedinou osu. A přehodnocují pohled na ukrajinskou armádu, kterou silně podcenily.

Nejlépe vybavenými a vycvičenými ukrajinskými oddíly byly před válkou jednotky operace společných sil (JFO). Přes 40 tisíc jejich příslušníků bojovalo proti separatistům na východě Ukrajiny. Odhodlání jim nechybí ani teď, ale uplynulých pět týdnů tvrdých bojů se na těchto oddílech citelně podepsalo. Mají potíže se zásobováním a chybí jim výhoda protivzdušné obrany, která podporuje jednotky u Kyjeva.

Dobýt Ukrajinu do 9. května

Putin by asi rád dobyl východ Ukrajiny do 9. května. To je den, kdy Rusové oslavují vítězství nad nacistickým Německem. Kdyby se mu to podařilo, byl by to pro něj krok k obnově ztracené ruské říše a sféry vlivu. Pokud ruské síly území obsadí, budou se ho podle agentury Bloomberg snažit od Ukrajiny odříznout.

Rusko ale nemá dost vojáků, aby dokázalo útočit i mimo oblast působení ukrajinských jednotek operace společných sil, upozorňuje Jack Watling, odborník na pozemní válku britského Královského institutu pro bezpečnostní a obranná studia (RUSI).

Jestli ruské síly ztratí dynamiku a podaří se je oslabit protitankovými zbraněmi a dělostřelectvem, budou prý za čtyři týdny vyčerpané.

Podle Watlinga Putin nasadil většinu vojáků, které měl k dispozici, do původní operace a má omezené množství záložníků. Na Ukrajině už bojují všichni kromě podpůrných jednotek, nových branců nebo oddílů, které mají práci jinde a které Kreml nebude chtít přesunout.  

Jestli ruské síly ztratí dynamiku a podaří se je oslabit protitankovými zbraněmi a dělostřelectvem, budou zhruba za čtyři týdny vyčerpané, uvažuje expert v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Pak se Putin bude muset rozhodnout jestli, přestane konflikt nazývat „speciální vojenskou operací“, vyhlásí válečný stav a nařídí mobilizaci.

NATO a Zelenskyj silnější než kdy dřív

Stažení sil z okolí Kyjeva a utichnutí námitek Kremlu proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie naznačuje, že Rusko už situaci alespoň částečně přehodnocuje. Bývalý britský ministr obrany a zahraničí Malcolm Rifkind vidí důvod k optimismu, protože jak říká, „prezident Zelenskyj je nyní v mnohem silnější pozici, než si kdy Západ myslel.“

Čtěte také

Trachta z Lékařů bez hranic: Misi jsme dohodli i s Tálibánem, ale s Rusy? Cíleně útočí na nemocnice

Rifkind vypočítává všechny ruské prohry: „NATO nebylo nikdy tak silné jako dnes, Německo změnilo svou dlouhodobou obrannou politiku. Rusko přijde o jedno ze dvou hlavních odbytišť pro své energie a ztratí tak svůj nejdůležitější zdroj příjmů, třebaže to ještě chvíli potrvá. Projekt Nordstream (nordstrím) se zhroutil a Rusové ztratili kontrolu nad svými devizovými rezervami.“

Ale vítězství v prvním kole není totéž, jako udržet vedení do konce. Rozdělená Ukrajina by výrazně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Agentura Bloomberg varuje před unáhleným uzavřením dohody, která by Ukrajinu vystavovala dalším útokům. Takové řešení by totiž ztížilo obnovu země a odrazovalo od investic.

Nový typ podpory

Nadcházející fáze bojů bude vyžadovat nový typ západní podpory, zdůrazňuje Keir Giles z britského institutu Chatham House. Podle něj teď Ukrajina nepotřebuje jen obranné zbraně, ale i nástroje, které jí pomohou zasáhnout nepřítele i v hloubi území ovládaného Ruskem. Jenže Spojené státy se zatím nezaměřují na potřeby Ukrajiny v kritické fázi bojů, konstatuje Giles.

Severoatlantická aliance a Británie mohou Ukrajině výrazně pomoct. Kyjev potřebuje protitankové řízené zbraně, přenosné systémy protivzdušné obrany, munici, bezpilotní letouny, radary, raketové systémy země-vzduch a takzvanou „vyčkávací munici“, která čeká poblíž cíle na vhodný okamžik k útoku.

Tanky T-72 ze sovětské éry, které posílá Česko, jsou užitečné, protože Češi umějí vyrábět náhradní díly.

I tanky T-72 ze sovětské éry, které posílá Česko, jsou užitečné, protože Češi umějí vyrábět náhradní díly a Ukrajinci dovedou tyto tanky používat i opravovat. Ukrajina bude potřebovat také zásoby pro záložníky a rekruty.

Čtěte také

Ukrajina členem EU? Nedělejme si iluze, nejdříve za deset let, upozorňuje ministr Mikuláš Bek

Ukrajina bude potřebovat také zásoby pro záložníky a rekruty. Členské státy NATO kromě toho musí usnadnit přechod některých prvků ukrajinské obrany, včetně protivzdušné, na platformy, které se dají lépe podporovat. Naléhavá je i potřeba humanitární podpory a hospodářské pomoci, aby se nezhroutila ukrajinská ekonomika.

Zformulování správné reakce Západu na ukrajinské potřeby vyžaduje důkladné zvážení strategických cílů a možných úskalí. Není možné spoléhat se na krizové řízení situace jako doposud. Nadcházející fáze války bude zkouškou nejen ukrajinských vojenských sil, ale i jednoty demokratického světa a jeho schopnosti jasně uvažovat o budoucnosti, uzavírá agentura Bloomberg. 

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybrala Gita Zbavitelová. 

O tom, jestli se podaří potrestat strůjce masakru v Buči? Za Ukrajinu bojují i Bělorusové. Maďarský premiér Viktor Orbán slaví volební triumf a staronový srbský prezident Aleksandar Vučić se bude muset rozhodnout mezi Bruselem a Moskvou.