Umění je práce jako každá jiná. V Česku se schyluje k protestům jako v USA, míní filmoví tvůrci Zeithammerová a Klein
Filmařka Sára Zeithammerová napsala pro iVysílání České televize minisérii Pět let v režii. Úspěch jejího scénáře ji samotnou překvapil. „Chtěli jsme natočit příběh, za kterým bychom si mohli stát,“ říká. Že tvorba scénáře není vůbec jednoduchá činnost potvrzuje v dvojrozhovoru režisér Tomáš Klein, který v neděli uvede svůj nejnovější snímek Citlivý člověk na festivalu v Karlových Varech. Nehledě na náročnost tohoto povolání žijí tvůrci často ve finanční nejistotě.
Pod scénářem k citlivému člověku jste podepsaný společně s Lucií Vaňkovou a Kateřinou Traburovou. Zároveň jde o adaptaci románu Jáchyma Topola. To někdy naznačuje dělbu práce, někdy to znamená, že proces vzniku scénáře byl složitý, že scénáristé po sobě přejímaly práci. Jak to bylo v případě Citlivého člověka?
Tomáš Klein: Myslím, že to bylo obojí. Nazval bych to jako scenáristickou roadmovie, protože bych ještě doplnil další čtyři lidi, kteří se na tom významně podepsaly. Jednak je to Jáchym Topol, který napsal knížku Citlivý člověk v dialozích, které jsou možná více než obvykle do filmu otisknuté.
Čtěte také
Já sám před bílou obrazovkou nenapíšu prakticky nic, takže vždycky hledám nějakého partnera. Začal jsem psát s produkční Kateřinou Traburovou, po ní převzala štafetu zkušená scénáristka Lucie Vaňková. Pak je to dramaturgyně, která jako jediná se mnou prošla celý proces. A s produkcí – Soňou Jelínkovou a Tomášem Mertou – jsme scénář přepisovali během natáčení.
Údajně jste scénář hodně konzultoval s Jáchymem Topolem. Zeptám se velmi laicky: Co jste pořád potřeboval vědět?
Tomáš Klein: Já bych asi neřekl hodně konzultoval. Jáchym byl nadšený, že to vůbec někdo chce dělat. Říkal, že to u této knížky nečekal. Vždycky přečetl novou verzi scénáře, kterých bylo pět nebo šest, a pokaždé říkal, že je nadšený. Podezíral jsem ho, že to tvrdí jenom proto, aby mě psychicky podpořil.
Doplnil ale některé dialogy a také do toho hlavně vstoupil během hereckých zkoušek. Strávili jsme s ním a s herci víkend na Sázavě, kde byly čtené zkoušky. Vložil do toho energii, aby mě psychicky podpořil.
Čtěte také
Pět let
Seriál Pět let jsme mohli nejprve sledovat na iVysílání a nedávno i ve vysílání České televize. Je to rozdíl, když člověk píše jen pro skupinu lidí, anebo když píše vysloveně do televize? Protože na iVysílání si to může pustit kdo chce, kdežto v televizi to osloví úplně každého.
Sára Zeithammerová: Vůbec jsme nepředpokládali, že se to do televize dostane, ale na iVysílání to bylo natolik úspěšné, že jsme dostali nabídku z toho udělat dva televizní filmy. Reakce byly samozřejmě jiné.
Musím říct, že bylo opravdu zajímavé vidět, jak v to televizi vypadalo. Dva televizní filmy mnohem více prohloubily napětí, lépe se pracuje s časem, protože mezi pátým a šestým dílem je pomlka, která vyznívá mnohem přirozeněji.
Jde o citlivé téma, které se řeší v mnoha společnostech nejenom na Západě. Sexuální násilí, nekonsensuální pohlavní styk, znásilnění je něco, co určitě vzbuzuje různorodou škálu reakcí. Chtěli jste to přivolat?
Sára Zeithammerová: Především jsme chtěli natočit dobrý seriál, který by měl příběh, za který bychom si stáli. To, že to vyvolalo takto velkou debatu, bylo velmi nečekané. Jsme za to opravdu rádi, protože v české audiovizi zatím toto téma v takové hloubce a tímto způsobem ještě nikdo neudělal.
Stávky
Velké filmové téma současnosti je stávka scénáristů ve Spojených státech amerických. Můžou za ni proměňující se podmínky v kreativních průmyslech. Spojuje se to s nástupem streamovacích platforem, ale i se vzorcem práce „od projektu k projektu“ bez možnosti kontinuálního zaměstnání a kariéry. To ale v Česku také. Umíte si u nás představit podobné hnutí?
Tomáš Klein: Myslím si, že se u nás sjednocení v odborech moc neděje. Zatím si to představit neumím. Když teď čtu situaci v kultuře, tak mám pocit, že se k tomu trošku schyluje. Bude se muset najít společný hlas, aby měli lidé pro práci trochu bezpečný prostor.
Transparenty, které byste jako scenáristé psali, by mohly být docela zajímavé. Umíte si představit, co byste tam napsali?
Sára Zeithammerová: Napsala bych něco zajímavějšího než „umění je také práce“. Je to pro nás filmaře opravdu dobrá zpráva, že se toto téma zvedá. Umění je práce jako každá jiná a jako každá jiná práce si zaslouží odpovídající ohodnocení.
Dokáží se filmaři svým povoláním skutečně uživit? Jak pracují scénáristé s fantazií? A co Sára Zeithammerová s Tomášem Kleinem dále připravují? Poslechněte si rozhovor v audiozáznamu.
Související
-
Russell Crowe ve Varech vystoupil jako hudebník. ‚Někdo hraje Shakespeara, já raději rock’n’roll,‘ říká
Pátečním koncertem Crowe s kapelou Indoor Garden Party zakončil turné, které se uskutečnilo po hospodách, klubech a divadlech. „Na pódiu nechci jet podle předem připraveného scénáře,“ říká.
-
‚Kroky ve sněhu se dají vyrobit pomocí prezervativu s moukou.‘ Jak vypadá práce filmových zvukařů?
„Zvukaři u filmu bývají dva až tři. Vždycky říkáme, že obraz dělá 30 až 60 lidí, zvuk dělají dva až tři lidé,“ říká mistr zvuku Petr Stýblo.
-
Ve věku 89 let zemřel americký herec Alan Arkin. Za roli ve filmu Malá Miss Sunshine získal Oscara
Alan Arkin se objevil v celé řadě filmů, byl čtyřikrát nominován na Oscara a v roce 1963 získal nejvyšší broadwayské ocenění, cenu Tony, za roli ve hře Enter Laughing.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
