Urnový háj v Chocni je výjimečné místo. Má se stát kulturní památkou
Choceňský urnový háj by se v budoucnu měl přiblížit své prvorepublikové podobě. Město ho chce opravit a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem teď usiluje o to, aby pietní místo bylo prohlášeno za kulturní památku.
Urnový háj se nachází v lokalitě Na Skalách, v sousedství městského hřbitova. Okolo háje vede cesta k poutnímu místu na Hemži, kterou lemují kaple křížové cesty. Háj má podobu osově souměrného terasovitého amfiteátru, s ústředním vodním prvkem uprostřed.
Pohled do historie
Pietní místo vzniklo z iniciativy choceňského odboru spolku Krematorium. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století rostla obliba moderního způsobu pohřbívání žehem a členové spolku hledali v Chocni důstojné místo pro uložení uren. Realizace urnového háje proběhla podle plánu firmy Josefa Vaňka v Chrudimi. Řešení komponované zahradní architektury a urnového háje se ujal prvorepublikový architekt Bohumil Ducháč – Vyskočil, nové pietní místo bylo slavnostně otevřeno v červnu 1936.
Urnový háj si do současnosti zachoval původní kompoziční řešení, pravdou ale je, že celkový stav působí zanedbaným dojmem. Vodní nádrž, bazén, není funkční a některé terasy jsou mírně sesuté. „V dobách minulých došlo k některým méně citlivým zásahům, v podobě nevhodných zábradlí nebo dlažeb. To jsou ale věci, které odstranit lze,“ vysvětluje starosta Chocně Jan Ropek.
„Rádi bychom ve spolupráci s památkáři háj během několika let vrátili do jeho původní kvality, dodává starosta. „Víme, že to bude časově i finančně náročné, ale jsme přesvědčeni o tom, že si to tohle místo zaslouží. Doufáme, že Ministerstvo kultury návrh prohlášení urnového háje za kulturní památku odsouhlasí, protože takto zachovalý areál je v rámci České republiky velkou zajímavostí.“
Hřbitovy jako kulturní památky
Choceňský urnový háj má velkou šanci se na seznam kulturních památek dostat. V České republice máme přibližně 120 památkově chráněných areálů křesťanských hřbitovů. Pouze čtyři z nich jsou novodobé, založené v první polovině 20. století. Za nejhodnotnější je možné označit kompletně dochovaný hřbitov v Praze Ďáblicích (1913), dále Nový lesní hřbitov v Písku (1932), hřbitov v Protivíně (1928) a Poděbradech (1904).
Související
-
Láska až za hrob. Znáte legendární příběh z Moravské Třebové?
Každý hřbitov má co vyprávět. Dušičkové Východočeské výlety míří na místa starobylých náhrobků a legend o životě, lásce i smrti.
-
Psi, kočky i andulky. Pardubice mají svůj zvířecí hřbitov
V Pardubicích už deset let funguje animální hřbitov. Je to jedno z mála míst v Česku, kde můžete domácího mazlíčka pochovat na veřejném pozemku a opatřit ho náhrobkem.
-
Poslední cesta plná barev. Pardubické krematorium připomíná...
Málokdo dokáže při prvním pohledu na pardubické krematorium odhadnout, co se uvnitř odehrává. Slavná východočeská stavba, která hrála významnou roli ve filmu Spalov...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
