Ústí nad Orlicí už dávno není východočeským Manchesterem. Textilní historii ale město nezapře

Největší audioportál na českém internetu

Původní tkalcovské domy v podměstí | Foto: Vilém Branda, Český rozhlas

Díky dynamickému rozvoji strojní textilní výroby si město na počátku 20. století vysloužilo přezdívku východočeský Manchester

Historie Ústí nad Orlicí je doslova protkaná textilem. Tradiční řemeslná výroba se promítla do architektury, průmyslu i života řady obyvatel. Díky dynamickému rozvoji strojní textilní výroby si město už na počátku 20. století dokonce vysloužilo přezdívku východočeský Manchester. Přestože zlatá éra textilu je už minulostí, jeho dědictví je ve městě stále patrné.

Stopy textilní tradice je možné najít například v podměstí, kde měla původní řemeslná výroba své pevné zastoupení. Zahradní ulici dodnes lemují původní tkalcovské chalupy, které pocházejí z konce 18. a první poloviny 19. století. Malebné domy se zdobenými štíty a šindelovými střechami nesou typické rysy lidové architektury. Sloužily nejen k bydlení, ale také k práci. Tehdejší obyvatelé v nich tedy vařili, spali a zároveň tkali. Do malého prostoru se řemeslníkům často vešly i dva tkalcovské stavy.

Zlatá éra východočeského Manchesteru

Práci ústeckých soukeníků a tkalců výrazně ovlivnila průmyslová revoluce na počátku 19. století, během které ruční výrobu postupně nahrazovaly stroje. Počet textilních podniků tehdy rostl a jejich rozvoj podpořila i výstavba železnice z Olomouce do Prahy v letech 1842–1845, kterou místní podnikatelé nadšeně vítali. Železnice ale paradoxně přinesla i opačný efekt – větší konkurenci v podobě dovozu textilních výrobků z jiných měst i zemí. Přesto se Ústí nad Orlicí stalo jedním z nejvýznamnějších center bavlnářského průmyslu ve východních Čechách. Jeho zlatá éra trvala až do 80. let 20. století.

Administrativní budova bývalé textilky Perla

Jedním z nejvýraznějších symbolů textilní historie Ústí nad Orlicí zůstává bývalá textilka Perla. V době své největší slávy sdružovala 15 výrobních závodů a zaměstnávala přes 6 tisíc lidí. Textilní výroba ale po privatizaci v 90. letech v zemi postupně upadala. Do ekonomických problémů se dostala i Perla a v roce 2009 definitivně ukončila provoz.

Bývalá textilka znovu ožívá

Rozsáhlý tříhektarový areál v samotném centru města ale v posledních letech prochází výraznou proměnou. Chátrající brownfield znovu ožívá a postupně získává nové využití. Radnice zde v roce 2021 dokončila výstavbu Domu dětí a mládeže Duha, o dva roky později přibylo i moderní rehabilitační centrum Vital Komplex. Revitalizace pokračuje dál.

Areál se v budoucnu stane zázemím pro nové ateliéry Střední školy uměleckoprůmyslové. Studenti tak získají moderní prostory pro kreativní tvorbu a řemeslné vzdělávání. Město tu zároveň plánuje výstavbu parkovacího domu. Promění se i bývalá kotelna, rozvodna a část administrativní budovy, kde má vzniknout nová městská galerie.

Ručně vyráběné vlajky

Čtěte také

Některé rodinné podniky na dlouholetou textilní tradici navázaly a řemeslo udržují dodnes. Jedním z nich je místní firma Velebný & Fam, která v podměstí vyrábí vyšívané vlajky a prapory. Její historie sahá až do roku 1713 a paramentářské umění se zde dědí z generace na generaci.

Dnes firma zaměstnává necelou třicítku pracovníků, kteří se kromě samotné výroby věnují také odbornému restaurování vlajek a historických textilií. Vyšívané vlajky z Ústí nad Orlicí vlají po celém světě. Nejčastěji putují do Německa, Polska, na Slovensko, do Skandinávie nebo do zemí Commonwealthu, včetně Velké Británie. Právě britská vlajka patří podle majitele Františka Velebného k nejsložitějším – jednotlivé díly musí šičky precizně sešít dohromady, aby vznikl dokonalý celek. Na jaře 2023 firma dokonce zhotovila 800 britských vlajek pro korunovaci krále Karla III.

autor: Vilém Branda

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.