Útroby zámku v Jindřichově Hradci skrývají pokus o socialistickou přestavbu

„Vítejte v 80. letech,“ říká kastelán ve španělském křídle zámku a opravdu myslí 80. léta 20. století. „V podstatě jsme se ocitli v něčem, co připomíná přízemí panelového domu. Je to výsledek rekonstrukce z doby, kdy celé španělské křídlo bylo ve strašně špatném stavu,“ dodává.

Dokonce podle jedné historky stál zhruba v polovině nádvoří jindřichohradeckého zámku plot. Byl vyměřen statikem, který odhadoval, kam asi může dopadnout přední stěna španělského křídla.

Křídlo nakonec nespadlo, ale následky socialistické rekonstrukce jsou tu dodnes. Po betonových schodech a dlažbě dojdete až na kamenné schodiště, které vede do podzemí. „Tohle už je stará chodba, ale vylepšená v 80. letech nastříkaným betonem, kterým se zpevňovaly její klenby a stěny. Sama o sobě je to klenba minimálně z dob renesance,“ ukazuje kastelán.

V přízemí středověké dělostřelecké bašty je vidět obrovská železobetonová deska jako v nějakém protiatomovém krytu. Do skály, na které zámek stojí, vystříleli socialističtí dělníci ohromné kapsy pro vzduchotechniku.

„Na tomto místě byla plánovaná kuchyně pro restauraci, která měla být paradoxně až ve čtvrtém patře. K dovozu jídel měl sloužit malý výtah,“ dodává kastelán. V podzemí nyní stále ještě stojí lopata a různé zednické náčiní přesně tak, jak ho tu lidé zanechali na počátku 90. let, kdy se od projektu upustilo.

Když opustíte podzemí a přízemí španělského křídla, rázem se zase ocitnete v krásném sále obklopení gobelíny. „Mně na Jindřichově Hradci připadá nejkouzelnější, že můžete vejít do 13. století, projít si renesanční pokoje a potom se ocitnete v těžké normalizaci,“ dodává kastelán Jan Mikeš.

Původní vstup do podzemí opravený v 80. letech betonem|foto: Lucie Hochmanová

Vzduchotechnika v rozestavěné kuchyni. Ve španělském křídle jsou ji rozvedené stovky metrů, vzduchotechnika ale nikdy nebyla uvedena do provozu|foto: Lucie Hochmanová