Uvažovanou stávkou bychom chtěli podpořit ministra. Na nepedagogických pracovnících by se nemělo šetřit, zdůrazňuje šéf školských odborů

Budou učitelé a zaměstnanci škol stávkovat? O jakých variantách protestu uvažují školské odbory? Jaké dopady podle propočtů odborářů bude mít návrh rozpočtu pro školství na příští rok? A nezapomíná se kvůli debatám o rozpočtu na další důležitá témata, která se školství a učitelů týkají? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka.

Jak moc je momentálně pravděpodobné, že opravdu budete stávkovat?

To nedokážu odhadnout, neboť o tom nerozhoduji já ani paní místopředsedkyně, nýbrž naše organizační složky, se kterými jsme v kontaktu. Během příštího týdne se sejdeme a ještě uvidíme, co řekne pan ministr, až bude na školském výboru rozpočet představovat. Při všech svých vyjádřeních uváděl, že ještě vyjednává další věci, tudíž jej chceme případným porušením sociálního smíru v podstatě podpořit při jednáních, aby vláda danou prioritu vzala za svou a pořád jen neslibovala.

Jakou máte vy a vaši kolegové představu o tom, jak by měla stávka vypadat? Byla by spíše symbolická, například na hodinu, nebo byste opravdu zavřeli na den školy?

To je ve vyjednávacím procesu. Varianty jsou od hodně radikálních po v podstatě symbolické. Kolegové připravenost zjišťují v terénu. Začali jsme stávkovými výbory a vzhledem k tomu, že ne na všech školách odbory jsou, dané školy vyzýváme, aby stávkové výbory rovněž založily.

Čtěte také

Na pondělní tiskové konferenci jste mluvil o tom, že jste si jakožto školské odbory vytvořily propočty, co bude pro platy zaměstnanců škol znamenat státní rozpočet, pokud bude schválen v aktuálně navržené podobě. Upozorňujete především na situaci nepedagogických pracovníků, tedy školníků, zaměstnanců školních jídelen a tak dále. Jaké dopady na jejich platy návrh rozpočtu má?

Je to v objemu mínus dvě procenta. Pokud bude návrh schválen, dojde k přepočtu normativů, které bude následně krajský úřad rozdělovat školám, a ředitelům de facto nezbyde, aby se personál vůbec udržel. To, že se daných 2500 korun přidá jedině učitelům, jak říká pan ministr, je nyní v podstatě fikce, neboť ředitelům nezbyde nic jiného, aby lidi udrželi a nějak slušně jim dorovnali propady, které v rozpočtu jsou.

Nepedagogové jsou součástí škol, kde poskytují servis především dětem a potažmo i učitelům. Chceme se tudíž poprat především za ně.

Všichni ředitelé napříč celou Českou republikou, není to otázka jen velkých měst, vám potvrdí, že kdyby daní lidé utekli, jen těžko by do školních jídelen sháněli nový personál, který v průměru vydělává něco málo přes dvacet tisíc korun hrubého. Složité by to tedy bylo především pro ředitele.

Když říkáte dvacet tisíc korun hrubého a mluvíte o poklesu o dvě procenta, jde o čtyři sta korun měsíčně, počítám-li dobře. Když proti tomu dáme celkový objem peněz na zvýšení platů učitelů, není to kompenzovatelné bez toho, aniž by se jich to tak zásadně dotklo? Podle statistik je nepedagogických pracovníků výrazně méně než učitelů. Nejde v podstatě o spravedlivé řešení, které učitele tolik nepoškodí?

Čtěte také

Vezmu to od daných čtyř set korun, jak jste zmiňoval. Opticky to tak na první pohled vypadá. Vezmete-li si však, že jde o další peníze, které zaplatíme v rámci konsolidačního balíčku, narůstá to. Vezmou nám jedno procento fondu kulturních potřeb, což byl jakýsi benefit ve veřejných službách, na hlavu tak máte řádově další stokoruny. Ve finále si myslím, že je vůči nepedagogům nefér, že to někdo spočítal tím způsobem, že je na nich možné šetřit.

Jsou součástí škol, kde poskytují servis především dětem a potažmo i učitelům. Chceme se tudíž poprat především za ně. Když se podíváte na vývoj toho, jak se mělo přidávat, řádově stokoruny z volných složek platu na nepedagogy odtékaly již v minulosti, aby je ředitelé mohli alespoň trochu finančně podpořit. Určitě není problém, že jde v uvozovkách o čtyři sta korun, ale jde vůbec o princip, jak je s prioritou vlády jednoduše nakládáno. Zde se musíme ozvat.

Určitě bychom rádi řešili i jiné věci než platy, ale právě ty jsou pro nás nyní alfou a omegou.

Když jsem se díval na web školských odborů, za poslední měsíc se veškeré zprávy a aktuality s jedinou výjimkou týkaly rozpočtu. Nezůstávají ve stínu všech debat o penězích a platech učitelů i zásadnější a systémovější problémy českého školství?

Určitě. Byť následující příklad opět souvisí s platy, jsou pozice jako například preventisté, kteří řeší různé problémy dětí, a ti v podstatě spoléhají na to, že jim ředitel dá nějakou vyšší odměnu. V zásadě chybí podpora, kterou bychom očekávali, neboť věci v souvislosti s inkluzí a dalšími se prohlubují a podpora, aby byli spokojení učitelé i žáci, zde chybí.

Čtěte také

Když se dělají průzkumy, plat samozřejmě není až tak rozhodující, jde například o atmosféru na školách a to, jak vůbec ředitelé zvládají dávat kolektivy dohromady. Když máte nedostatek peněz, je to jako v rodině – nervozita se promítne i do zmíněných věcí. Určitě bychom rádi řešili i jiné věci než platy, ale právě ty jsou pro nás nyní alfou a omegou.

Jsou řešením škrty v řadách neobsazených nepedagogických míst? Jak moc jsou ceny školních obědů udržitelné a jak by se situace ve vztahu k zaměstnancům školních jídelen mohla zlepšit? A nachází učitelé dostatečné zastání u svých nadřízených? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , ula

Související