Už brzy se každý druhý z nás dožije svého zhoubného nádoru, předpovídá anatom Karel Smetana

„I ve tkáních máme ekosystém. Jde o různé buněčné typy, které mají různé funkce a vlastnosti,“ uvedl anatom.

Někdy je lepší místo operace nedělat nic, myslí si neurochirurg Vladimír Beneš

• Upravit
• Smazat

Vladimír Beneš je přednostou Neurologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Je profesorem a zároveň má hodnost plukovníka Armády ČR. „Byl jsem hrdý na to, že jsem voják armády NATO,“ říká.

Podle něj má nádor ekosystém podobný africké savaně. „Máme zde primární producenty biomasy, býložravce i predátory. Stále více se ukazuje, že vztahy mezi nádorovou buňkou a ostatními buňkami v ekosystému výrazným způsobem ovlivňují to, jaké budou biologické vlastnosti nádoru, jak dlouho bude pacient přežívat, jak úspěšná bude terapie a podobně.“

Různé nádorové ekosystémy mají některé zákonitosti shodné. „Určitou roli tam hraje populace nádorových buněk, pak tam jsou buňky, které jsou jakýmisi primární producenty, to jsou tzv. nádorově asociované fibroblasty. Taky tam jsou buňky s vlastnostmi dravých buněk jako buňky imunitního systému.“

Nádorové mikroprostředí, tedy to, co tvoří ekosystém, je velmi podobné tomu, když si odřete koleno a vaše tělo bude chtít, aby rána zarostla. Tehdy dochází k obrovskému množství interakcí mezi různými buněčnými typy, což je velmi podobné tomu, co se děje v nádorech. Toho si před 30 lety všiml americký badatel s českými kořeny Harold Dvorak, který o tom napsal první článek, a od té doby se o tom trochu nesměle mluví.
Karel Smetana

„Tak jako dravec likviduje nemocné kusy a tak pomáhá růstu populace, tak nádorové buňky by měly být likvidovány buňkami imunitními, což se ne vždy daří. A naopak imunitní buňky mohou podporovat růst buněk nádorových,“ upozornil vědec.

Genetičtí inženýři přišli s novou protivirovou léčbou, vybírají „šampiony“ mezi protilátkami

• Upravit
• Smazat

Imunologové ze Seattlu vyzkoušeli na myších nový způsob obrany před některými smrtelně nebezpečnými viry. Geneticky upravili imunitní B buňky myší, aby je přiměli vyrábět nejlepší protilátky proti RSV viru, původci vážného plicního onemocnění kojenců nebo batolat.

Budeme schopni jednou zaručeně zničit ekosystém nádorové buňky? „Já myslím, že nebudeme,“ říká anatom. „Můžeme trochu pomáhat, ale jinak jsem skeptický.“

Neustálé zvyšování výskytu nádorových onemocnění v populaci souvisí s rostoucí hranicí dožití. „Takže se svého nádoru prostě dožijeme... Buňky se v nás neustále množí a tento proce je doprovázen obrovským množstvím genetických chyb, které při tom vznikají.“

Už dnes umí protinádorová terapie fantastické věci a lidé, kteří by dříve zemřeli, přežívají. Ale počet maligně nemocných lidí neustále stoupá, takže brzy dospějeme ke smutnému číslu, že se u nás každý druhý člověk střetne se svým maligním nádorem, což je strašné číslo.
Karel Smetana

„Máme v těle systémy, které tyto chyby dokáží opravit a pokud ne, tak buňka páchá sebevraždu, aby se nestala rizikem vzniku nádoru. Tyto systémy ale mezi 50. a 60. rokem přestávají řádně fungovat, začnou se v nás exponenciálně množit mutace a je otázkou štěstí, jestli mutují systémy relativně neškodné, nebo ty, které spouští nádorovou reakci.“

Přesto je možné na individuální úrovni proces částečně ovlivnit. „Nebudu-li například kouřit nebo pít, tak mám daleko menší riziko, že se buňky budou takto množit a tím se o něco sníží riziko chyb. Ale to, že maligní buňky vzniknou, to nevyloučíme nikdy.“

„Teď je veliký hit v léčbě rakoviny biologická terapie a zasahování do tzv. imunitních checkpointů. Je to velmi drahé, perspektivní a je to možná jedna z cest, která nám pomůže. Ale už teď, jak rakovinu naši kolegové klinici dokáží léčit, je skutečně dvoj- až trojnásobný vzestup úspěšnosti terapie,“ chválil medicínský pokrok anatom Karel Smetana.