Uzavřeli jsme se a stojíme. Beze změny prohrajeme, říká podnikatel Wichterle

„Bohužel, trochu jsme zlenivěli a politickými tématy se staly věci jako EET, poplatky u lékaře nebo kdo dostane přidáno. Naprosto vymizely dlouhodobější vize, jak posunout tento stát a jak ho udělat konkurenceschopným. Cítím, že je tady teď čím dál větší vůle k odvážnějším krokům,“ říká průmyslník Wichterle v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké firmě onsemi až 20 miliard

Po změnách volají také ekonomové. Podle poradkyně premiéra a členky Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské je Česko poslední zemí Unie, kde se hospodářství ještě nedostalo na „předcovidová čísla“. „Ekonomika je nemocná,“ uvedla Horská na konferenci Sdružení pro zahraniční investice.

I další ekonomka Danuše Nerudová tam problém ekonomiky popsala mj. na malém počtu začínajících inovativních firem. Zatímco průměr investic spojených s těmito start-upy je v Evropě 172 dolarů na hlavu, v Česku je to jen 5,2 dolaru.

„Problém je v tom, že nevychováváme v našem vzdělávacím systému nové pracovníky k podnikavosti. Většina absolventů středních škol chce být jen zaměstnanci,“ dodala Nerudová.

Podle Martina Wichterleho, který je majitelem strojírenské skupiny Wikov Industry a také skláren Bomma a Rückl, je zásadním problémem pro růst české ekonomiky nedostatek kvalifikované pracovní síly. „Pokud nebudeme mít schopnost přilákat lidi, kteří tu budou chtít studovat, pracovat nebo podnikat a o které je ve světě obrovský boj, tak to zcela prohrajeme,“ varuje.

Čtěte také

Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až 5 tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů „hrnců“, radí odbornice

To, že se ekonomika zastavila, si podle něj i díky „budíčku“ výzvy Druhá transformace už uvědomuje celá společnost včetně politiků.

„Opravdu jsme strašně zaspali. Zatímco sousední Německo, Polsko i Maďarsko začínají o kvalifikovanou pracovní sílu bojovat, my jsme se zcela uzavřeli a zastavili tím i rozvoj průmyslu. V podstatě už nejsme atraktivní ani pro zahraniční investory. Protože když u nás budou investovat, stejně pracovní sílu neseženou. Bohužel ale ničím jiným než prací nezbohatneme. A pokud budeme pokračovat cestou úplného uzavření, dopadneme špatně. A to už vidí i politici,“ upozorňuje Wichterle.

Podnikatel si nemyslí, že by ekonomice mohl uškodit současný vládní úsporný balíček. Ten má od příštího roku podnikatelům zvýšit sazbu daně z příjmů z 19 na 21 procent a seškrtat řadu dotací.

„Pro českého podnikatele sazba 19 nebo 21 procent není zásadní – a jestli vláda seškrtá dotace a bude je alokovat do extrémně růstových oblastí, jako je třeba podpora vědy a výzkumu a dalších záležitostí, tak to jen přivítáme. V tom není problém, a to ani pro zahraniční investory,“ říká.

Čtěte také

Válka na Ukrajině probudila v Česku výrobu dronů i systémů na ochranu před špehováním

Pro firmy je podle něj klíčové najít dobrý výrobek s vyšší přidanou hodnotou a nebýt jen subdodavatelem dalšího. Právě díky tomu se mu podařilo přečkat loňskou a letošní energetickou krizi, kdy se jeho sklárnám výrazně zdražily dodávky zemního plynu. Mohli si dovolit zdražit i výrobky.

„Vlastně to byla dobrá zkušenost, protože nás zachránil princip vlastního dobrého produktu a mohli jsme jít na trhy, které nebyly tolik postiženy pandemicky, energeticky nebo hospodářsky. Takže jsme minulý rok přečkali velice dobře a i tento se nám daří a rosteme,“ uvádí.

Jako další výzvu a zkušenost bere i to, že jeho Wikov zřejmě bude muset odepsat společný podnik na montáž převodovek v Rusku. „Teď úplně nevíme, co se tam děje. Rádi bychom náš podíl prodali, ale nevíme, jestli se to podaří. My jsme se s tím trochu vnitřně rozloučili a vrháme se na další trhy. Stavíme montážní závod v Indii, dokončíme jednu akvizici v Kanadě,“ říká s tím, že investovat v Rusku ani zpětně za chybu nepovažuje. Podle něj se nedalo čekat, že se tam „pár lidí zblázní“.

Čtěte také

Poslanec Bernard: Někdy zvítězí věci, které ekonom neumí vysvětlit

Martin Wichterle nese známé jméno svých předků, jeho praděd založil strojírnu Wikov a jeho děd Otto je slavným vynálezcem kontaktních čoček.

Na otázku, co bych chtěl, aby bylo jednou spojeno s jeho jménem, říká, že jsou to fungující továrny. „Jestli tu zůstanou naše podniky pod našimi značkami –

nehledě na to, kdo je bude vlastnit –, budu se z nebíčka dívat a říkat si, že jsem tomu dal dobrý základ. To by mi stačilo,“ dodává.

Celý pořad Peníze a vliv Jany Klímové najdete v audiu, poslechněte si víc.