V Africe je méně turistů, tedy i peněz na ochranu přírody. Roste pytláctví, zvířata jsou nepřímou obětí pandemie
Africké národní parky jsou uzavřené a ochranářské projekty omezují své aktivity. Kvůli výpadku příjmů nebudou schopné platit svým zaměstnancům a lidem, kteří přírodu chrání před pytláky.
Pytláctví se v poslední době objevuje i na turistických místech, která byla dříve považována za relativně bezpečná útočiště volně žijících živočichů. Za běžných okolností zvířata v národních parcích a soukromých rezervacích totiž kromě strážců chrání také přítomnost turistů.
V Africe dosahuje turistický průmysl obratu bezmála 40 miliard dolarů ročně. V současnosti ho omezují opatření proti šíření koronaviru. Do velké míry se z něj ovšem financuje i ochrana volně žijících živočichů hlavně v turistických místech východní a jižní Afriky. Ohrožená zvířata se tak nepřímo mohou stát další obětí pandemie.
Čtěte také
Podle českého ochranáře Arthura Sniegona, který stojí za projektem Safe-elefants ve středoafrickém Kongu, by místa méně závislá na penězích z turismu zpočátku nemusela být tolik ohrožena. „Jsou financována africkými vládami a také nadnárodními či zahraničními zdroji a takové financování pravděpodobně neskončí hned,“ vysvětluje Sniegon. „I zde se ale efekt klesajícího potenciálu globální ekonomiky může později projevit.“
Vývoj byznysu s bushmeatem
Situace okolo opatření proti koronaviru ovlivní spotřebu takzvaného bushmeatu, masa z pralesa. Jedná se o drobné hlodavce, malé šelmy, netopýry nebo kopytníky. Na jejich lov pro maso ochranáři africké přírody často poukazují.
Čtěte také
Obchod s bushmeatem je podle Sniegona obrovským problémem zejména ve střední nebo západní Africe. „Pravděpodobně dojde ke zpomalení obchodu se zemědělskými produkty z jiných částí světa, a tím ke zvýšení cen masa. Kvůli tomu se bude obchod s bushmeatem rozvíjet. Místní společnosti se pravděpodobně daleko více upnou na získávání živočišných bílkovin z pralesa,“ obává se Sniegon. Stále totiž půjde o velice levný zdroj masa, jeho spotřeba a s ní spojené pytlačení by mohly opět stoupat.
Cena lovce se starou puškou v pralese bude víceméně pořád stejná. Koupit si na trhu hovězí nebo jiné maso z dovozu ale pravděpodobně bude kvůli opatřením proti koronaviru buď nemožné, nebo nákladnější.
Arthur Sniegon
Je těžké odhadnout, jak se spotřeba bushmeatu bude vyvíjet dál. Právě z něj se totiž jak současný koronavirus, tak další virová onemocnění včetně obávané eboly rozšířily. Otázkou zůstává, zda tento fakt s lidmi pohne. Díky němu by totiž zájem o bushmeat mohl opadnout. A to by pro přírodu bylo velké plus.
Související
-
Arthur F. Sniegon zachraňuje slony ve střední Africe. A pomáhají dokonce i včely. Jak?
Naším hostem bude dnes terénní ochránce africké přírody Arthur F. Sniegon. V Safari Parku Dvůr Králové mluvil s redaktorkou Danou Voňkovou o ochraně afrických slonů.
-
Biochemik Konvalinka: Vláda zabrzdila včas. Uvolňování je správné, promořování ne
Vláda představila plán na postupné uvolňování opatření, která souvisejí s šířením koronaviru. Biochemik Jan Konvalinka míní, že přistoupit k rozvolňování je správně.
-
Čeká nás zdražování ovoce, zeleniny a brambor, myslí si předseda Zemědělského svazu
Jarní mrazíky, nedostatek lidí a bankrot malých farmářských trhů. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se bude muset zdražovat.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.