V ostravské zoo se podařilo rozmnožit vzácné želvy Hamiltonovy

Ostravská zoologická zahrada chová tyto vzácné asijské vodní želvy od roku 2010, aktuálně jednu chovnou samici a tři samce. „Vzhledem k tomu, že se tento druh stává v přírodě stále vzácnější a odchovy v lidské péči jsou velmi raritní, chov v lidské péči tak nabývá na stále větším významu a v budoucnu může být jedinou šancí, jak tento druh zachránit před úplným vyhubením,“ uvedla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

V Evropě je tento druh chován v jedenácti zoologických zahradách a celková populace čítá necelých 70 jedinců. V posledním roce se odchovy mláďat zdařily pouze ve třech zoo – v německém Lipsku a Halle a dále v Ostravě, kde se vylíhlo nejvíce mláďat.

V Ostravě se rozmnožily už podruhé

Poprvé se želvy Hamiltonovy v Ostravě rozmnožily v roce 2018, kdy se podařilo odchovat čtyři mláďata. Dalšího odchovu se zde dočkali po pěti letech. „V lednu jsme pozorovali páření. Samice pak v průběhu jara nakladla postupně tři snůšky v rozestupu jednoho měsíce a téměř všechna vejce byla oplozená,“ popisuje Lucas Bono, chovatel-terarista.

Želva Hamiltonova, porovnání|foto:Lucas Bono, Zoo Ostrava

Vejce byla pokaždé odebrána do líhně a rozdělena do dvou skupin. U želv je známo, že teplota okolí ovlivní, jakého pohlaví budou vyklubané želvičky. Část vajec tak byla inkubována při vyšší teplotě tzv. na samice, část při nižší teplotě na samce. Po zhruba 40 až 50 dnech se začala klubat mláďata.

„Aktuálně máme 42 mláďat a další se ještě vylíhnou. Čerstvě vylíhlá mláďata mají zhruba 4 cm a potravu začínají přijímat po vstřebání žloutkového váčku. Krmíme je larvami pakomárů, nitěnkami a mikrocvrčky, zatímco dospělci dostávají rybičky, speciálně připravenou želatinovou směs s vyváženou živočišnou i rostlinnou složkou a hmyz,“ doplňuje Bono.

Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná a nezávislá na rodičích, jsou umístěna odděleně v zázemí, kde budou postupně dorůstat, aby později posílila záložní populaci v lidské péči.

Želva Hamiltonova (Geoclemys hamiltonii) obývá vody indického subkontinentu, její výskyt byl zaznamenán ve východním Pákistánu přes povodí řek Indus, Ganga a Brahmaputra v severní Indii až po Bangladéš na severovýchodě. Přesné počty v přírodě nejsou známy. Mezi hlavní příčiny jejího ohrožení patří nelegální obchod či proměna přirozeného prostředí.