V prostoru lomu ČSA v Ervěnicích jsou nově instalovány sluneční hodiny. Zatím ale jen pro návštěvníky Uhelného safari
Haldy sněhu a mráz – takové bylo počasí při pokládce slunečních hodin na jejich místo v prostoru lomu ČSA na Mostecku. Chvíli před pokládkou se navíc kámen, na kterém byly sluneční hodiny vyznačené, rozlomil na dva kusy. Jeřáb proto musel obě části jednu po druhé opatrně složit k sobě.
Sluneční hodiny jsou umístěny na vnitřní výsypce lomu ČSA v Ervěnicích na Mostecku, přímo na nejvyšším bodě rekultivované výsypky.
„Tady samozřejmě probíhaly rekultivace. Když se podíváte okolo, tak už vidíte krajinu. Vidíte tu pole, louky, lesy a vodní plochy. Já se pamatuji, když se tu ještě sypala výsypka,“ vysvětluje Ingrid Jarošová, vedoucí oddělení rekultivací lomu ČSA.
Při provádění terénních úprav zůstala zachovaná vyvýšenina, protože už tehdy byla v plánu rekultivace vyhlídka. Na místě jako první vznikl altán, později kvůli zpestření místa přibyly i sluneční hodiny.
Dosavadní síť pozemních komunikací v lomu bude v budoucnu sloužit jako stezky pro cyklisty a místo s altánem, slunečními hodinami a nejlepší vyhlídkou na okolí, se stane místem k relaxaci a odpočinku.
Jak sluneční hodiny v lomu ČSA fungují
Člověk, který na místo přijde, se postaví na velký kámen slunečních hodin. Na něm jsou značky pro jednotlivé měsíce roku, takže se musí postavit nad tu správnou, podle toho, který měsíc zrovna je. Stín, který pak člověk na hodinách vrhá, ukáže místní středoevropský čas.
Sluneční hodiny fungují jen tehdy, když je stín rozlišitelný od ostatního rozptýleného světla. To znamená i za lehké mlhy, jestliže se na zemi nějaký stín objeví.
Sluneční hodiny mají samozřejmě do přesnosti digitálních hodin daleko. Mimo jiné záleží na tom, jak se člověk na kámen postaví, i na mohutnosti konkrétní lidské postavy. Obecně lze říct, že sluneční hodiny ukazují čas s přesností na čtvrthodiny.
Projektantem slunečních hodin je Libor Šindelář, astronom a ředitel společnosti Infotea, která poskytuje IT služby společnosti Sev.en Česká energie.
„Žádal jsem kdysi skupinu Sev.en Česká energie o finanční dar na stavbu hvězdárny v Kadani, která se nám podařila. Tak ve skupině všichni věděli, že se tímhle oborem zabývám, a tudíž, když pak přišel nápad se slunečními hodinami, požádali mě, jestli bych se na to nepodíval.“
Kdy se sluneční hodiny zpřístupní pro veřejnost
Ukončení těžby uhlí v lomu ČSA se předpokládá v letech 2025 až 2026, posléze ještě proběhnou následné rekultivační práce, zpřístupnění oblasti veřejnosti bude vyžadovat také administrativní a právní kroky.
Do té doby Vršanská uhelná a Severní energetická organizují exkurze pod názvem Uhelné safari do lomů za plného provozu a na rekultivace. Součástí exkurzí se nově stane i zastavení u slunečních hodin.
Související
-
Jedno z rypadel v lomu ČSA na Chomutovsku by se mohlo stát památkou. Vlastník lomu s tím nesouhlasí
Studenti architektury a pedagogové z Českého vysokého učení technického požádali o zařazení rypadla v lomu ČSA na Chomutovsku mezi památky. Podle nich je RK 500 unikátní.
-
Studenti architektury navrhli, jak by mohl vypadat hnědouhelný lom ČSA po ukončení těžby
Vyhlídkové věže, lanovky nebo monumentální vysoké stavby napříč jámou hnědouhelného povrchového lomu. Tak vypadají návrhy studentů architektury na proměnu krajiny lomu ČSA.
-
Na místě hnědouhelného lomu ČSA začne za tři roky vznikat obří jezero
Pod zámkem Jezeří vznikne jezero o rozloze více než 600 hektarů. Počítá s tím společnost Severní energetická, která představila plány na rekultivaci hnědouhelného lomu ČSA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.