V roce 2019 opět udeří El Niño, Evropu čekají velké povodně
Světová meteorologická organizace tento týden varovala, že v příštích třech měsících může dojít k nějaké menší události spojené s klimatickým jevem El Niño. Podle odborníků je pravděpodobnost až osmdesátiprocentní, informuje britský deník Independent. Vysvětluje, že jev, který se vyskytuje pravidelně, mění teplotu v Tichomoří a žene přes celý svět extrémní počasí.
V první polovině roku 2019 podle meteorologů patrně zažijeme sucha a povodně i v poměrně stabilních oblastech. Poslední nápor El Niña skončil v roce 2016. Provázela ho sucha, povodně a katastrofální blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu v důsledku nejvyšších dosud naměřených teplot na světě. Nyní předpovídaná událost sice asi nebude tak závažná, ale přesto by mohla v celém světě vyvolat nebezpečné počasí.
Zemi čeká chmurná budoucnost. Pařížská dohoda klimatické problémy nevyřeší, varují vědci
Jestli se výrazně neomezí emise skleníkových plynů, bude lidstvo brzy čelit až šesti přírodním katastrofám najednou. Varuje před tím nejnovější vědecká studie, kterou cituje indický ekologický server Down To Earth.
Podle Maxxe Dilleyho ze Světové meteorologické organizace by El Niño mohl v mnoha regionech výrazně ovlivnit množství srážek i teploty, které by měly závažný dopad na zemědělce a jejich úrodu, hospodaření s vodními zdroji i na zdraví obyvatel. Navíc se možná zkombinuje s dlouhodobými klimatickými změnami a na celém světě v příštím roce zvýší teploty.
Podle organizace dosáhla teplota oceánu v tropické části Tichomoří už teď slabé úrovně El Niña. Vědci varují, že země od Karibiku až po jižní Afriku pravděpodobně zažijí další sucho, zatímco části Spojených států a Evropy postihnou zřejmě velké povodně. V nejextrémnější situaci by mohla mořská hladina stoupnout až o 1,2 stupně Celsia nad obvyklý průměr.
Čtvrtý nejteplejší rok
Účinky teplé fáze El Niña přispěly k tomu, že v roce 2016 bylo zaznamenáno největší dosud naměřené vedro. I když je El Niño součástí přirozeného planetárního cyklu, dosavadní výzkum naznačuje, že lidmi způsobené klimatické změny jeho účinky zhoršují, varuje Independent.
Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář
Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, vzduch štiplavý mírným mrazíkem, to je ideální česká zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko, a zimu zařadilo na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku.
Britský deník Guardian k tématu dodává, že zatímco právě rok 2016 byl nejteplejší v dějinách měření kvůli El Niñu, loňský rok byl nejteplejší bez přispění tohoto jevu a jinak byl druhý nejteplejší. Vědci teď očekávají, že letošní rok, kdy došlo k řadě klimatických katastrof na celé zeměkouli, bude čtvrtý nejteplejší vůbec.
Do ovzduší dál unikají miliardy tun emisí oxidu uhličitého a skleníkových plynů v rekordních koncentracích, což znamená, že mají větší účinek na teplo. Teprve se však ukáže, jestli nový El Niño přispěje příští rok k novému rekordu.
Vědecké analýzy ukazují, že klimatické změny zhoršily řadu extrémních projevů počasí anebo zvýšily pravděpodobnost, že k nim dojde, zdůrazňuje závěrem Guardian.
Související
-
Vodu v přehradách máme, ale krajina je po čtyřech horkých letech vyschlá, říká hydrobiolog
Vědci zjistili, že vysychavé toky významně přispívají k uvolňování skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého do ovzduší, což spolu s dalšími vlivy vede ke změně klimatu.
-
Šance na příchod El Niña je 70 procent, tvrdí meteorologové. Přinese další oteplení planety?
Podle Světové meteorologické organizace je letos 70% šance na vznik jevu zvaného El Niño, který souvisí se zeslábnutím oceánského proudu. To způsobuje oteplení vod v jižní části Tichého oceánu.
