V rozmanitosti je síla. Nová povídková kniha Ireny Douskové svědčí o její vyzrálosti i všestrannosti
Prozaička a také příležitostná básnířka Irena Dousková se zapsala do povědomí českých čtenářů jako autorka Hrdého Budžese, potažmo celé volné trilogie o Heleně Součkové, která se posléze dočkala úspěšné dramatizace. Její prozaická tvorba ovšem zahrnuje také román Medvědí tanec, pojednávající o posledních letech života Jaroslava Haška, nebo několik povídkových souborů. Poslední z nich vyšel před pár dny v nakladatelství Druhé město a nese název Konec dobrý.
Svazek obsahující celkem devět krátkých próz vychází tři roky po autorčině poslední knize, novele Rakvičky. Tuto „perestrojkovou road-movie“ využila Dousková ke kritické reflexi zahnívající atmosféry, jež v Československu panovala ve druhé polovině 80. let a která jako by dodnes otravovala zdejší ovzduší. A do období normalizace, které ji podle jejích vlastních slov zásadně ovlivnilo, zasadila i děj několika povídek ze své nové knihy Konec dobrý. Ani tentokrát se ovšem nejedná o nějaké tezovité agitky, nýbrž o veskrze poutavé příběhy, kde se spíše mezi řádky výmluvně zrcadlí tehdejší neutěšené poměry.
O lidské konečnosti a české deziluzi
Povídková sbírka Ireny Douskové sice neoplývá nějakým jednotícím konceptem, o to více však dává vyniknout autorčinu vyzrálému vypravěčskému talentu a jejímu širokému rejstříku, co se týče postav, námětů i stylů. Přesto by se dal přinejmenším v několika přítomných textech vysledovat společný leitmotiv, k němuž do jisté míry odkazuje i název jedné z povídek, který nakonec propůjčil titul celé knize, tedy „konec dobrý“. Oním leitmotivem je lidská konečnost – naše odcházení a také vyrovnávání se s bolestnou ztrátou blízkého člověka.
Čtěte také
Jinak ovšem soubor vyniká značnou různorodostí – převažují zde mužští hrdinové, ale najdeme tu i ženské protagonistky, vedle příběhů z předlistopadové doby se v něm objevují rovněž povídky, jejichž děj se odehrává v letech pozdějších, ba i v pandemické současnosti. Navzdory často zaznívajícímu tónu deziluze nepostrádají povídky Ireny Douskové humor a nezřídka oplývají závěrečnou pointou, s jejíž pomocí dokáže autorka předešlý děj odlehčit, ale i překvapivě zvrátit.
Komorní příběhy stojící na postavách
Spíše než na dramatické zápletky sází Dousková na plasticky vykreslené postavy a přesvědčivě vymalované kulisy, ať už jde o typickou českou vesnici anebo třeba o turistickou destinaci typu Českého Krumlova. Se zvláštní oblibou pak autorka – mimochodem vystudovaná právnička a bývalá novinářka – ve svých prózách zachycuje nesourodost současné české společnosti, jež se zrcadlí zejména v komplikovaných vztazích mezi obyvateli metropole a venkova, potažmo maloměsta.
Související
-
Jak pilná švadlenka ke štěstí přišla. Daniela Krolupperová vypráví dětem svůj sen o první republice
Do časů první republiky se rozhodla vzít dětské čtenáře spisovatelka Daniela Krolupperová. S ilustracemi Evy Chupíkové knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta.
-
Příběh obyčejného šílenství? Steve Sem-Sandberg napsal román o smutně proslulém Woyzeckovi
Švédský spisovatel, novinář a literární kritik Steve Sem-Sandberg není pro české čtenáře autorem neznámým. Letos vyšel jeho román Vojín W. v překladu Dagmar Hartlové.
-
Minulost se už nevrátí. Vyšla prozaická prvotina básníka a kritika Tomáše Gabriela
Básník a literární kritik Tomáš Gabriel se řadí mezi etablované české autory. V nakladatelství Dauphin mu vyšla kniha s názvem Čest chlapa, oficiální prozaická prvotina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
