V Rusku se objevuje mínění, že pro doplňování vojska vytěžuje zejména neruské národnosti, říká spisovatel Ryšavý

Čtěte také

Rusko po válce? To, že by bylo izolováno, je naprostá iluze, které jsem ani v největším hněvu na ruské okupanty nepodlehl, říká dramatik Uhde

Z historie máme zkušenost, že železné opony mohou trvat desítky let, a proto, jak sám Ryšavý uvádí, se jel do Jakutska podívat, kdyby náhodou k něčemu takovému došlo. Směrem do Jakutska ovšem prošel i Moskvou.

„Hlavní město Ruska je bez turistů více šedé a monotónní. V obchodech nevidíte obvyklé zboží, jako je Coca-Cola a všechny tyto symboly západní civilizace, které člověk bere, že tam automaticky patří a ani si jich nikdo nevšímá. Ale najednou, když nejsou, tak to vnímáte. Teď tam stojí třeba nápoje typu Dobrý nebo Náš nebo Lahodný. A všechno, co se jmenuje Dobrý, Náš a Lahodný, tak to znamená, že to je nějaká druhá jakost z ruské nebo čínské výroby,“ zmiňuje Ryšavý.

Do Ruska bez problémů?

Po příjezdu do Ruska došlo k překvapení na obou stranách. Ryšavý, jak sám popisuje, byl překvapený, že neměl problém s vyřízením víza a překročením hranic, a lidé v Rusku byli překvapení z toho, že je u nich v této době cizinec.

Čtěte také

Libor Dvořák: Moskva chce zabránit zlepšení vztahů mezi USA a Čínou

„Velká část té emoce z toho okamžiku setkání byla vyvolaná podle mého názoru tím, že obraz Západu je pro ně už dnes strašně zamlžený, a to i pro lidi, kteří třeba nesledují ruskou propagandu, nevěří putinovým médiím a podobně,“ míní Ryšavý.

Sám také uvádí, že sankce v důsledku ruské agrese na Ukrajinu dopadly především na inteligenci, a to hlavně z důvodu, že lidé pohybující se v oblasti kultury, školství, vědy apod. ztratili své projekty i kontakty.

„Protože se nepohybuji v podnikatelských kruzích, tak nevím, co se děje jinde, a nemám s čím srovnávat. Ale pokud jde o inteligenci, tak tam to je velmi markantní, protože Rusové se naučili za posledních 30 let využívat mezinárodní granty a spolupracovat na různých úrovních se svými kolegy po celém světě. A toto zmizelo ze dne na den a k tomu nyní hůř vidí, co tady děláme, jak se cítíme, co si myslíme a co si o nich říkáme. Předpokládají, že si o nich neříkáme hezké věci a teď se bojí a neví, jak začít konverzaci,“ říká.

Velmi tiše se mluví i o genocidě

Hlavním cílem bylo však pro Ryšavého Jakutsko, které, stejně jako jiné národy v Rusku, bylo stiženo mobilizací.

„Řada reprezentantů těchto národů vyslovuje tiše, ale zřetelně mínění, že Rusko vytěžuje zejména neruské národnosti pro doplňování stavů vojska. A někdy se i tiše mluví o genocidě, ale velmi tiše, protože tyto malé národy nemají velký politický vliv a samozřejmě si nemohou dovolovat v rámci Ruska samostatnou politiku,“ uvádí.

Čtěte také

Hladomor na Ukrajině? Byla to systematická genocida národa, popisuje 30. léta Kroupa z projektu Paměť národa

Menší národnosti v Rusku se tak podle Ryšavého snaží spíše schovat a příliš na sebe neupozorňovat, čehož podle něj dosahují velkými projevy loajality.

„Tyto projevy jsou v Jakutsku až komické, protože něco takového v Moskvě neuvidíte. Jakutsko je tak plné hesel a různých událostí na podporu všemožných schůzí a oslav Putina a války. Je to taková Potěmkinova vesnice. Ti lidé se trochu bojí a zároveň vědí, že toto jsou mimikry, za které se dá schovat. A za těmito plakáty je potom možné si aspoň v omezené míře myslet, co chci,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.