Václav Souček: Povinný optimismus
Když setkání dvou zástupců jaderných velmocí v Kremlu minete obloučkem a věnujete nezbytnou pozornost setkání jiných dvou v Hanoji, spočinete na krátkou dobu v rozpacích. Před zraky celého světa se ti dva sešli, aby se ve svých názorech opět rozešli, s nejasným náznakem zřejmě ještě dlouhého procesu.
Naštěstí jsou po ruce názory systematických a nadmíru pozorných komentátorů, a nepříjemné hroty otázek nepoučených laiků jsou přece jen do jisté míry obrušovány.
Bylo by naivní domnívat se, že bez početných diplomatických sborů by dva mocní mužové s přístupem k červeným telefonům a červeným tlačítkům dokázali po dvou společných večeřích vydat závěrečné mírové komuniké. Soupeření o vlivy a nadvlády obnáší po celé dekády strategické posuny a ústupky, mínění světové veřejnosti tlumočí dočasné rezultáty kulantní formou zmíněné diplomatické sbory. Říká se tomu povinný diplomatický optimismus.
Perspektivně by přišlo ke cti studium základů povinného optimismu na středních, potažmo i základních školách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
