Ve své době byla zjevením. Vila manželů Janouškových v Chocni je nadčasová
Parcela s výhledem, pěstěná zahrada a dům, jehož dispozice a rozměr vždy znamenaly vysokou kulturu bydlení. To je vila manželů Jiřího a Věry Janouškových. Postavili ji v sedmdesátých letech minulého století.
Kdysi tu bývala třešňovka, což dnes připomíná název ulice. Dům čp. 1577 se nachází v téměř nejvyšší části Třešňové ulice. Manželé Janouškovi na začátku sedmdesátých let tahle parcela velmi nadchla. Poskytovala totiž krásný výhled na město a na nedaleký hřbet výjimečného koutu přírody, choceňských Pelin.
Jiří Janoušek se s projektem svého domu obrátil na renomovaného architekta Bohuslava Kociána, který působil v Pražském projektovém ústavu. Vila vznikala v letech 1974 až 1977, Janouškovi se do ní nastěhovali v roce 1978. Na první pohled zaujme nejen zvláštní členění úrovní domu, ale zejména fasáda, kterou pokrývají kameninové břaské obklady. Výrazným prvkem domu je také tubus komínu vnějšího zahradního krbu.
Velkorysá denní zóna
Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice vyzdvihuje architektovo skulpturální pojetí domu. „Bohuslav Kocián vymezil téměř krychlový objem vyrůstající z betonového soklu svisle ohýbanými pláty stěn nestejné výšky a mezi nimi ponechal světlu místo, aby proniklo do interiéru.“
Předsíň domu Janouškových je prosklená a směřuje k hlavnímu obytnému prostoru. Ten tvoří jedna místnost, největší v domě. Obývací část je tady od kuchyně oddělena jen mimoúrovňově, dvěma stupni schůdků. „V sedmdesátých letech rozhodně nebylo obvyklé, aby byl obývák s kuchyní dohromady,“ vysvětluje Věra Janoušková.
„Když o našem domě tenkrát psali v časopise Domov, byla jsem trochu naštvaná, protože paní redaktorka naznačila, že musím být exhibicionistka, když se hosté z pokoje musejí dívat, jak se natřásám v kuchyni,“ se smíchem dodává paní Věra.
Dům se schody
Dnes už má kuchyňská linka jinou barvu i materiál, ale její součástí zůstalo původní podlouhlé okno, které bylo v době vzniku domu také něčím neobvyklým. Zahloubenému obývacímu prostoru dominuje krb, který korunuje reliéf sochaře Františka Štorka. Světla je tu díky velkým oknům ze všech stran skutečně hodně.
S denní zónou domu je volně propojeno i schodiště do patra. Výrazné jsou samy schody, ukotvené do stěn domu. „Architekt Bohuslav Kocián měl schody velmi rád. A náš dům to dokládá. Schody a mimoúrovně jsou v našem domě všude. Což ještě víc vnímáme, jak stárneme,“ říká s úsměvem Jiří Janoušek.
„Dům patří svou progresivností i precizním provedením k výjimkám tehdejší dobové stavební produkce v oblasti individuálního bydlení,“ podtrhuje historik umění Pavel Panoch.
Architekt Bohuslav Kocián, že kterého se stal rodinný přítel Janouškových, se podílel také na návrhu zahrady. Terén svahem rozčlenil do dvou pohledových částí. Vilu obklopuje dokonale udržovaný trávník i okrasné dřeviny. „V domě se nám žije krásně. Udržovat i jeho okolí dá hodně práce, ale jsme tu šťastní. Stálo to za to,“ dodává Jiří Janoušek.
Související
-
Dobře utajená vila. Prvorepublikový dům uprostřed Holic obklopuje rozlehlá zahrada
Někdejší Faltysovu vilu obklopuje zahrada o rozloze 4000 metrů čtverečních. Dům se v podstatě zrodil dvakrát a má výjimečné kouzlo.
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
