Ve vodě a v horách se u nás v Kolumbii potkávají všechna vědění světa, říkají lidé Kogi a Wiwa

11. srpen 2022

„Můžeme si to představit jako takovou banku vědění o světě. A všechny hory, vody, všechna jezera na světě jsou touto znalostí a moudrostí taky. Voda v sobě ztělesňuje veškeré vědění přírody. A skrz ni se propojuje všechno, co existuje,” říká Mamo Awisen Awimakú Kakamukua, jeden z čtyřčlenné skupiny putujících lidí Kogi a Wiwa, kteří v Česku tráví léto.

Kogi a Wiwa jsou domorodý národ z hor Sierra Nevada na severu Kolumbie. Jejich způsob života a kultura se zachovaly ve velmi celistvé formě ještě z předkolumbovských dob. O jejich životě a práci se zemí natočil britský dokumentarista BBC Alan Ereira dva filmy.

Monika Michaelová, kterou k sobě jejich kmen pozval, organizuje setkání, kde s touto prací seznamuje širokou veřejnost. Je také zakladatelkou Nadačního fondu Mosty-Puentes, který se snaží propojovat talentované lidi v Česku s domorodou moudrostí tak, abychom se s naší vlastní krajinou naučili komunikovat a pečovat o ni.

Protože je tento způsob vědění v civilizované Evropě už dlouhou dobu pozapomenutý, dostali tři mamové a jedna sáha (ženská zástupkyně této duchovní tradice) za úkol cestovat na druhou stranu světa a o svoji moudrost se s lidmi u nás podělit. Celé léto tak podnikají v Česku cesty na významná místa a potkávají se s těmi, kteří už touto přírodní cestou ve svém životě jdou. A společně se v obřadech očisty mysli snaží přicházet na společný jazyk, který se nedá tak dobře vyjádřit slovy a spíš jej lze ve společném prostoru nahmatat.

Mamo a Monika Michaelová

Jak můžou lidé u nás se svým vzděláním nedostačujícím pro schopnosti, jako je čtení z vody, rozhovory s různými živými druhy nebo jasnovidectví na učení lidí Kogi a Wiwa navázat? „Pochopila jsem, že i my si potřebujeme uspořádat svoje myšlení, očistit se od všeho, co nás zatěžuje, co zatěžuje mysl a život. Abychom mohli žít jednoduše a šťastně,“ popisuje Michaelová.

Čím můžu být vlastně životu prospěšná? Co je tady moje práce? Odjakživa byla tak nějak mimo kategorie, mimo škatulky a chtěla jsem to pochopit. Od lidí Kogi jsem dostala odpověď. Od té doby velmi dobře chápu, jak je důležité si takové otázky pokládat v tichu na místech, jakým je třeba právě toto obřadní místo a v klidu, beze spěchu a beze stresu si vyčkat, až se ta odpověď narodí v člověku samotném. Protože to je, jak to učení probíhá,“ dodává.

Je znovunastolení rovnováhy mezi lidským a přírodním světem v naší době klíčové? A dá se vytvořit uvnitř nás? Poslechněte si celý příspěvek.

Lidé Kogi a Wiwa při návštěvě Česka
autor: Nikola Benčová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.