Vědci na dálku sledují váhu velryb
Za pomocí dronů a 3D modelů je možné sledovat přírůstky váhy velryb. Vědci díky tomu odhadnou, jak se velrybím populacím daří.
Vědci z dánského Aarhuského institutu pokročilých studií zkusili velryby monitorovat pomocí snímků pořízených drony. S nimi nafotili několik desítek velryb, a získaly tak data o jejich rozměrech. Z následně vytvořeného 3D modelu pak bylo možné velice přesně zjistit váhu konkrétní velryby. Odhaduje se, že například plejtvák obrovský váží zhruba 190 tun, díky metodě snímkování vědci ale váhu jednotlivých kusů maximálně zpřesní.
Od doby zákazu komerčního lovu velryb v 80. letech byl údaj o váze velryb dostupný jen obtížně. Vážily se uhynulé kusy nebo se využívala starší data od velrybářů.
Je to průlomová metoda, protože s velrybou nemusíte žádným způsobem manipulovat. Vědci díky tomu mají klíčový údaj, který je při určování zdravého jedince velmi důležitý. A na jeho základě můžete zkoumat řadu věcí, například kolik potřebují potravy nebo kolik vydají energie, a nejen v průběhu dne. Ale i to, jak rostou celkově.
Jan Freidinger, Greenpeace
Díky údajům bude možné zkoumat, kolik velrybích mláďat přežívá. Váha je velice důležitá i při volbě množství sedativ: ochranáři je potřebují dostat do těla velryby ve chvíli, kdy najdou velrybu zamotanou do sítí. A z nich ji musí nějak dostat.
Kolik je velryb ve světových oceánech?
Počty velryb obecně rostou a je to díky zákazu lovu velryb, ten trvá už více než 30 let. Netýká se ovšem všech druhů a všech lokalit. Například plejtvákovec černý je v severozápadní části Atlantického oceánu kriticky ohrožen, naopak v severovýchodní části je jeho populace naprosto zdravá. Mezi ohroženými druhy jsou i dva, jimž reálně hrozí vyhynutí – jedná se o velrybu japonskou a velrybu černou.
Komerční lov velryb v létě obnovilo Japonsko, ale už nepodniká velké velrybářské výpravy. Loví jen ve svých pobřežních vodách a jen několik druhů velryb. Také v Norsku nebo na Islandu je velrybářství na ústupu. Daleko větší problém tak pro velryby představuje oteplení oceánů a také jejich okyselení. To totiž může měnit strukturu potravních řetězců. Problémy způsobují také už zmíněné volně plující velrybářské sítě.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
