Věže 5. největší synagogy světa jsou oproti původnímu plánu o 20 m nižší
Největší synagoga v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě – to je Velká synagoga v Plzni. Novorománská stavba s maurskými prvky krášlí město od r. 1893. Podle prvního návrhu měla vypadat jinak.
Na tehdejší dobu nejen finančně až příliš odvážný plán vídeňského architekta Maxe Fleischera přepracoval plzeňský stavitel Emanuel Klotz. „Věže měly být vysoké 67 m a v novogotickém stylu. Radní města ale nebyli příliš nadšení z novogotické stavby v Plzni, která by konkurovala gotickému katolickému kostelu sv. Bartoloměje. Velkou roli hrála i cena, židovská obec už si na stavbu půjčovala peníze,“ rozebírá důvody změny Jiří Löwy, předseda Židovské obce Plzeň.
Velké synagoze předcházel zájezdní hostinec
Po dlouholetém úsilí plzeňských Židů byla tedy v září 1893 ve Štěpánových sadech, dnešních sadech Pětatřicátníků, slavnostně otevřena synagoga, jejíž impozantní třílodní vnitřní prostor má výšku 17,5 m. Věže jsou vysoké 47 m. Nejsou vyhlídkové, ale při komentovaných prohlídkách je možné se s průvodcem domluvit na otevření oken, která poskytují výhled do všech světových stran.
„Můžeme se podívat např. na Velké divadlo, které bylo postaveno o necelých 10 let později než Velká synagoga. Kdybychom se přenesli do roku jejího dokončení, byl by tam malý rybníček a zahrádky s rybízem a angreštem,“ odkazuje na jednu z dobových fotografií předseda plzeňské židovské obce. Zajímavostí je, že na místě Velké synagogy býval zájezdní hostinec. Když židovská obec parcelu i s ním koupila, ještě nějaký čas ho pronajímala.
Nezavraždíš ve venkovním Desateru je poznamenáno kulkou
Radost plzeňských Židů z vytouženého velkolepého chrámu, kterému se začalo říkat Velká synagoga, skončila po téměř 50 letech 2. světovou válkou. Synagoga už nesměla sloužit svému účelu. V roce 1942 byli prakticky všichni lidé židovského původu z Plzně transportováni do Terezína, z více než 3600 se jich vrátilo jen něco málo přes 200. Během války Velkou synagogu využívali nacisté jako sklad zabaveného židovského majetku a byla zde manufaktura na opravu vojenských oděvů.
To je patrně také odpověď na otázku, jak je možné, že Velká synagoga v Plzni 2. světovou válku přežila. Ošklivě ji zasáhly poslední válečné dny, kdy se německá posádka opevnila ve všech kostelních věžích v Plzni a z nich ostřelovala vojáky americké armády, která město osvobodila. Poškozeno bylo východní průčelí synagogy, okenní vitráže i vzácné varhany z roku 1893 od bratrů Braunerových z Uničova. Symbolickou památkou je stopa po kulce na venkovním Desateru nad Davidovým štítem, jak připomíná Jiří Löwy: „Desatero bylo rozstřílené, byly v něm velké díry. Ve slově nezabiješ, ve skutečnosti nezavraždíš, byla jedna ponechána. Jako symbol právě onoho Nezavraždíš.“
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
