Vila manželů Kusých ve Skutči působí v malém městě výjimečně
Dům v Husově ulici nedaleko skutečského nádraží není trvale obýván. Jeho zahrada se už dávno proměnila na parkoviště a nejbližší okolí vily na skladovou plochu. Její architektura je ale stále působivá.
Vilu si ve Skutči nechali postavit manželé Josef a Cecílie Kusí. Josef Kusý založil svoji obuvnickou firmu v roce 1906 a jeho podnik se specializoval na galanterní a dámskou obuv. Šlo o úspěšnou firmu, a to až do období znárodnění na konci června roku 1948. Podnik Josefa Kusého byl poté začleněn do národního koncernu Svit.
Dům manželů Kusých vznikal mezi lety 1920 až 1922. Autorem projektu je architekt Alois Metelák, který vystudoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u proslulého slovinského architekta Josipa Plečnika. „Právě na stavbě této vily se projevil plečnikovský klasicismus. Je to jednopatrová stavba s pravidelným hranolovým korpusem a valbovou střechou na lichoběžníkovém pozemku,“ přibližuje historik umění Pavel Panoch z Ústavu historických studií Univerzity Pardubice.
„Ve Skutči, která byla proslulá obuvnickou výrobou, nebyla míra modernosti privátní zástavby natolik silná, aby se o ni zajímali redaktoři prestižních domácích architektonických časopisů. Dům Josefa Kusého a jeho choti Cecílie byl ale výjimkou. Už na kraji dvacátých let byla vila publikovaná na stránkách pražské revue Stavitel,“ upřesňuje Pavel Panoch. „Dům má několik výrazných prvků. Je to například dlouhá pilířová pergola, která vede k hlavnímu osovému vstupu, dále široké pásy oken a klasicizující ráz domu podporuje také figura balkonu a stély s kubizující hlavicí na zadním průčelí.“
Architekt Alois Metelák
Významný český architekt Alois Metelák pocházel z Martinic u Proseče na Skutečsku. V letech 1913 až 1916 studoval malířství u profesorů Emila Dítěte, Arnošta Hofbauera a Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a ve studiích potom pokračoval i v následujících třech letech, kdy navštěvoval speciálku slovinského architekta Josipa Plečnika, autora prvorepublikových úprav Pražského hradu.
Alois Metelák po studiích krátce působil jako externí učitel nábytkového kreslení na Zemské odborné škole pro zpracování dřeva a kovů v Litomyšli. Právě v tomto období vytvořil návrhy dvou známých plastik. První z nich je pomník Jana Amose Komenského v Litomyšli, který má podobu sféry a druhou Památník českým bratřím na Růžovém paloučku u Újezdce nedaleko Litomyšle.
Působení Aloise Meteláka v Litomyšli ale nebylo dlouhé, svoji pedagogickou a uměleckou práci po roce přesunul do Mladé Boleslavi. Mezi roky 1924 až 1948 působil v Železném Brodě, kde se stal prvním a velice úspěšným ředitelem Státní odborné školy sklářské. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let Alois Metelák vyučoval na Střední průmyslové škole klenotnické v Turnově.
Související
-
Dům snů. Manželé Mertovi vilu slavného malíře měnit nechtějí
Dům malíře Gustava Porše ve Skutči byl dvacet let neobydlený. Před čtyřmi roky si ho vyhlédli manželé Mertovi z Brna a jako výtvarníci vilu dokážou ocenit.
-
Vosáhlova vila v Dašicích působí jako malý zámek
Přestože se Vosáhlova vila stala v roce 1958 kulturní památkou, desítky let chátrala. Opět by ale měla získat důstojnou podobu, jakou ji vtiskl známý architekt Jan Vejrych.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
