Vimperský Haselburg patří mezi nejlépe dochované předsunuté dělostřelecké bašty na našem území
Haselburg je předsunutá dělostřelecká bašta, která měla za úkol chránit vimperský hrad. Vznikla zřejmě krátce po roce 1479, kdy byl Vimperk na žádost Petra Kaplíře ze Sulevic povýšen na město. Ten v rámci celkové modernizace hradu usiloval i o jeho opevnění, přičemž obranu nebezpečně převýšené severní a severovýchodní strany měla zajistit právě tato předsunutá bašta.
Hlavní obranný prvek bašty tvořila mohutná bateriová věž, která je dodnes dochována do výše druhého patra a dosahuje úctyhodného průměru 14 metrů.
Nezastavitelný vývoj dělostřelecké techniky ale zapříčinil, že celé vimperské opevnění zastaralo nedlouho po svém zbudování. Adam František ze Schwarzenbergu v roce 1729 dokonce navrhoval, aby byl Haselburg pro nadbytečnost zbourán.
K tomu naštěstí nedošlo, a my tak dodnes můžeme obdivovat jednu z nejlépe dochovaných předsunutých dělostřeleckých bašt na našem území.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Královský hrad v Písku měl mezi rezidencemi českých králů ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
-
Na jihu Čech stálo asi deset větrných mlýnů. Zůstala jen zřícenina na kopci Větrák u Mladé Vožice
V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem.
-
Zrušení roboty připomíná památník u Vrcovic na Písecku. Postavili ho na louce, ale dnes už je v lese
Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 znamenalo definitivní zánik středověkého feudálního systému. Rozsáhlé správní reformy se dotkly také samosprávy jednotlivých vesnic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
