Vladislav Schüller vlastní rozsáhlou sbírku reklamních rozhlasových předmětů celé Evropy a sní o muzeu

Vladislav Schüller měl vždy rád historii i rozhlas. S rozhlasovým vysíláním vstává a občas i usíná. Když v roce 1996 s velkým zájmem na stanici Radiožurnál tehdejšího Československého rozhlasu poslouchal pořad Takoví jsme byli, ještě netušil, jak mu změní život. Pořad byl totiž plný nejrůznějších zvukových ukázek z rozhlasového archivu. Začal se o historii rozhlasu více zajímat, a postupně pořizoval vše, co bylo nějak spojené s historií i současností rozhlasu.

Psal na nejrůznější rozhlasové stanice s prosbou o zaslání reklamních a upomínkových předmětů. Kromě tehdejšího Československého rozhlasu to byly i rozhlasové stanice v zahraničí, včetně BBC v Londýně. Byla to doba, kdy ještě nebyl internet tak vyvinutý, a tak veškerá korespondence v počátcích probíhala klasickými dopisy a poštou.

Dopisy se slovníkem v ruce

V BBC v Londýně oslovil tehdejší redakci českého vysílání. Korespondence se zahraničím byla komplikovaná, ale to ho neodradilo. Během pravidelných návštěv v knihovně překládal z různých cizojazyčných slovníků po slovech jednoduchá souvětí s prosbou o zaslání upomínkových předmětů. Byl až překvapen, kolik rozhlasových stanic zareagovalo a zaslalo mu domů balíky s nejrůznějšími rozhlasovými suvenýry.

Dnes má ve svém malém bytě šestnáct velkých krabic se stovkami reklamních předmětů rozhlasových stanic doslova z celé Evropy. Vše je rozděleno podle druhu exponátů – tiskoviny, lehčí propagační předměty, hrníčky, skleničky, tužky, autíčka, ale také cenné historické nahrávky, letáky a brožury.

Sběratelské skvosty

Vladislav Schüller původně tuto sběratelskou činnost neplánoval. Ochotná reakce rozhlasových stanic ho až mile překvapila a najednou zjistil, že má doma velmi zajímavou sbírku, kterou začal dále rozšiřovat.

Mezi množstvím předmětů například vyniká obkladačka z roku 1973 vylisovaná v Rakovníku k 10. výročí založení Středočeského krajského studia Československého rozhlasu. Ještě větší hodnotu má stařičká gramodeska vydaná ve velmi omezeném nákladu v roce 1937 stanicí Radiožurnál s nahrávkou pohřbu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Součástí byl i časopis s přesným popisem celé události, umístění rozhlasových stanovišť po celé trase i seznam evropských zemí, kam se tehdy vysílání živě přenášelo.

Vybrané předměty sbírky Vladislava Schüllera|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Muzeum je zatím snem

Ať už se možnosti médií rozvinuly do nejrůznějších podob, pro Vladislava Schüllera má právě rozhlasové vysílání stále největší kouzlo i největší možnosti aktuálnosti. Při rozhlasových hrách je možné snít a rozhlas může také velmi rychle živě vysílat z jakéhokoliv místa. Díky internetu je možné napojit se na rozhlasové vysílání z kteréhokoliv místa na světě a zároveň tak vstoupit do „rozhlasové komunity lidí“.

Snaží se proto svou sbírkou také mapovat rozhlasové vysílání z pohledu posluchače. To vše jsou důvody, proč jeho dalším snem je vybudovat ze své sbírky malé muzeum, které by ukázalo historii rozhlasového vysílání tak, jak ho vnímá posluchač, a při stávajících technologických změnách zachytilo do budoucnosti úhel pohledu obyčejného rozhlasového posluchače.