Vnitro by konečně mělo sjednotit metodiku posuzování prezidentských kandidátů. K těm občanským by mělo být míň přísné, myslí si novinářka Procházková
Podle Nejvyššího správního soudu nemůže v prezidentských volbách kandidovat Denisa Rohanová, naopak do volby vrátil Karla Diviše. Přihláškou Rohanové se podle soudců nemělo ministerstvo vnitra vůbec zabývat. „Ministerstvo zřejmě kvůli obavě, aby nezasahovalo do soutěže, kandidáty k volbě připouští, i když to někdy nedává logiku,“ říká Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora Respektu, která působí na Katedře politologie a sociologie Právnické fakulty UK.
Rozhodnutí o neplatnosti volby Denisy Rohanové s podpisy minulých poslanců či senátorů, Procházkovou nepřekvapilo. „A myslím, že to je vlastně správné rozhodnutí.“
Čtěte také
„Pokud jde ale o přepočet hlasů, tak tam kritika mířila především na to, že program, který ministerstvo používá, asi není úplně vychytaný – ve smyslu čtení některých údajů – a chybovost může být větší. To je samozřejmě špatná zpráva.“
„Ačkoliv Nejvyšší správní soud může přezkoumat to, co namítají jednotliví kandidáti, a Karel Diviš díky tomu, že přinesl dostatek podpisů, které ministerstvo následně uznalo, se teď kandidátem stal, naopak Karel Janeček své námitky neměl tak podložené, takže neměl ani dostatek podpisů, aby se přehoupl přes 50 tisíc.“
„Takovýto postup ale může ve výsledku kandidáty poškodit. Protože vlastně nevíme, co všechno ten jejich systém dokázal uznat nebo ne.“
Čtěte také
Už v minulých prezidentských volbách podle Procházkové Nejvyšší správní soud tvrdil, že víc kandidátů nemůže mít podpis stejných poslanců a senátorů. „V těchto volbách to vidíme znovu, ačkoli to nikdo u NSS nenapadl.“
„Na straně ministerstva vnitra tak vidím určitou neschopnost sjednotit si metodiku, jak v těchto případech postupovat, jak problémy vykládat. Jak být na jednu stranu vstřícnější k občanským kandidátům a naopak možná přísnější k těm, kteří jsou podpořeni podpisy senátorů či poslanců,“ uzavírá.
Celý rozhovor Jana Burdy najdete v audiozáznamu.
Související
-
Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal
Poslechněte si 24. epizodu podcastu Čekání na prezidenta. Přirozeně se předpokládá, že ženy budou volit ženy, mladí mladé, ale to je hloupá idea, míní filozofka Matějčková.
-
Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman
Poslechněte si 23. epizodu podcastu Čekání na prezidenta. Dlouho očekávané se stalo skutečností a Andrej Babiš kandiduje na Hrad. Jaký by byl prezident?
-
Hlava státu jako morální autorita? Morálka vytváří hlavně emoce, argumenty bohužel obchází
Poslechněte si 22. epizodu podcastu Čekání na prezidenta. Dá se po komunálních a senátních volbách víc předpovídat, jak by mohla vypadat volba prezidentská?
Čekání na prezidenta
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
