Všichni jsme svým způsobem ujetí, popisuje tým, ve kterém pracuje, záchranářka Tatiana Tatranská
„Když někam vyrážím na akci, tak si často říkám: Proč já to vlastně dělám? Co mě posiluje je vděk pacientů, když se s nimi loučím,“ přiznává záchranářka Tatiana Tatranská. Jak se dostala ke své profesi? Co všechno ke své práci potřebuje? Je míra ochoty ke spolupráci ve všech zemích stejná? Stalo se, že unesli pacienta? Cestují lidé často bez pojištění? Bývají zprávy o pacientech, které dostává, klamavé?
„Jezdím na záchrance, zachraňuju lidské životy a peněženky příbuzných. Dovezu vás domů, když budete někde v háji,“ směje se Tatiana Tatranská.
Pracuje se zvláštní profesní partou lidí. „Všichni jsme svým způsobem ujetí. Představte si, že jste například v zemi, kde jste vůbec nikdy nebyli. Jste tam vystaveni místním podmínkám a jediným vaším spojencem je pacient,“ popisuje.
Možná proto, že se často jedná o vypjaté situace, humor nesmí nikdy chybět. „My záchranáři máme svůj humor, ale ne každý ho dává. Zčásti je černý, zčásti situační. Nikdy to ale není na účet pacienta. Na druhou stranu, když je legrace, tak se lidé rychleji uvolní. Srandičky jedou pořád,“ uzavírá Tatiana Tatranská.
Související
-
Pražská záchranka. Nejstarší záchranná služba na světě
Dnes si připomínáme založení organizace, bez které se neobejde fungování žádného města. Pražská záchranka vznikla 8. prosince 1857. Byla založena jako první na světě.
-
První pomoc? Ideální jsou při jejím poskytování prostitutky a děti, uvádí lékař Marek Dvořák
„Nemůžu říct, že mě případy už nestresují. Na to jsem opatrný. Nechci spadnout do rutiny. Ale tepovou frekvenci už mi to nezrychluje jako na začátku,“ říká Marek Dvořák.
-
Host: Jaroslav Pekara, zdravotnický záchranář
Kdo k nám vlastně přijede, když zavoláme na linku 155? Proč je často důležitější schopnost komunikovat s pacientem než přístroje, které má záchranář k dispozici?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
