Výhružky Sinéad O'Connor, konspirace o Courtney Love. Proč média v devadesátkách nenáviděla ženy?

Začátek devadesátých let se v populární hudbě nesl ve znamení ženského vzteku. Na scénu vstoupila se silným aktivistickým přístupem právě Irka Sinéad O'Connor, první album ale vydala taky třeba Kanaďanka Alanis Morisette, punková kapela Bikini Kill nebo grungeová kapela Hole. Na co reagovaly?

„Je zajímavé, že socioekonomická pozice žen byla na přelomu osmdesátých a devadesátých let dost dobrá, ženy dorovnávají muže v platech i vzdělání, máme za sebou diskuzi o právu na potrat i rozšíření potratové pilulky. Tuhle vlnu bílých rockerek jde považovat za produkt té rovnosti, hudebnice se už nebojí pustit do světa syrové emoce, texty jsou plné tělesných tekutin a ironie,“ vysvětluje redaktorka Aneta Martínková.

Novinářka a spisovatelka Alison Yarrow ale ve své knize 90s Bitch: Media, Culture, and the Failed Promise of Gender Equality upozorňuje, že na konci dvacátého století můžeme sledovat snahy vydobytou pozici žen ve společnosti zdevalvovat. Proměňuje se mediální průmysl, posiluje se bulvár a odnášejí to především ženské celebrity.

Kdo Sinéad O'Connor vyhrožoval násilím? Proč Courtney Love odebrala sociálka dítě? A jak to, že Bono Vox dostal nominaci na Nobelovu cenu míru? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.