Vyléváme vodu, kterou bychom mohli zalévat

„Z pohledu ochrany životního prostředí jde o velmi důležitou problematiku. A to zejména s ohledem na klimatickou změnu a zmenšování množství dostupné vody,“ říká ředitel kanceláře Technologické agentury České republiky Martin Bunček. „Podpoříme projekty, jejichž konkrétní témata budou vymýšlet výzkumníci. Chceme se specificky zaměřovat na podporu mezinárodní spolupráce. Budeme hledat ty projekty, ve kterých se utvoří konsorcia i s organizacemi ostatních členských zemí Evropské unie. Slibujeme si od toho, že výsledky výzkumu budou mnohem lépe využitelné v celé unii a možná i na celém světě.“

Jednou ze soutěžních podmínek výzvy Technologické agentury ČR je spolupráce se dvěma až třemi zahraničními partnery. Agentura se tak snaží řešit dlouhodobě vlažný přístup českých výzkumníků, kteří se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi do mezinárodních konsorcií příliš nehrnou. 

Právě spolupráce je přitom podle profesora Jiřího Wannera z Ústavu technologie vody a prostředí při VŠCHT v Praze zásadní, a to jak pro sdílení nejnovějších poznatků, tak pro využití budoucích vodohospodářských technologií. Agentura chce finanční podporou spojovat výzkumné ústavy a odborníky z praxe. „My si myslíme, že i oni sami mají zájem ukázat, že takovou technologii jsou schopni zvládnout a provozovat,“ upozorňuje profesor Wanner.

Čistírna odpadních vod, Třebíč|foto: Michal Malý,Český rozhlas

„Problematika, která s tímto tématem souvisí, je tak složitá, že se nedá řešit jenom v jednom státě. Jde o společný problém. Zapojovat se do těchto projektů je naprosto nezbytné, protože know-how, které mají univerzity nebo výzkumné ústavy ve světě, můžeme skloubit s tím, které máme my. Nejen u nás, ale i v Evropě obsahují odpadní vody velké množství nejrůznějších znečišťujících a patogenních látek,“ konstatuje zástupce VŠCHT.

Jaké látky najdeme v odpadních vodách? 

V jiném programu Technologické agentury se tým profesora Wannera zaměřuje právě na tuto oblast. „Jedná se například o léky proti bolestem přes psychofarmaka až k lékům proti cukrovce. Mezi těmito látkami jsou i dezinfekční prostředky a také sledujeme výskyt různých stopovacích látek, které se používají při vyšetřeních, kde je potřeba kontrastní látka,“ vypočítává profesor Wanner.

Dávkování chemikálií v poloprovozním modulu, který VŠCHT provozuje na starší lince Ústřední čistírny odpadních vod Praha.|foto: VŠCHT Praha

„Poslední skupinou látek, které se mohou dostávat do povrchových, a tím pádem i do odpadních vod, jsou zbytky pesticidů.“ Ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi proto VŠCHT navrhla novou technologii a model, jak tyto látky z vody odstranit. 

Přečištěná odpadní voda pro zalévání květin 

Brzy vstoupí v platnost předpis Evropské unie, který umožní využití přečištěné odpadní vody na zalévání. Cílem je, aby v budoucnu bylo možné využít tuto vodu i v zemědělství, Už teď se tak děje třeba ve Španělsku.  

Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod Praha, na které vědci začínají mezinárodní projekt Horizont 2020. V něm mají možnost demonstrovat možnost využití odtoku z čistírny odpadních vod pro městské vodní hospodářství.|foto: VŠCHT Praha

Vyčištěné odpadní vody ale snad bude možné i u nás využívat jako zdroj závlahy pro okrasné plochy. „Například Císařský ostrov, kde jsou dvě pražské čistírny, se nachází ve velice zajímavé lokalitě. Z jedné strany je park Stromovka a z druhé zahrady Trojského zámku, botanická zahrada nebo zoologická zahrada. A všude se spotřebovává obrovské množství pitné vody na zavlažování. Takže tam by taková příležitost pro recyklovanou odpadní vodu mohla existovat, “ konstatuje profesor Wanner, jehož tým zároveň letos začíná s vodohospodáři pracovat na dalším, tentokrát evropském projektu Horizont 2020. Ten by navrhovanou technologii měl ještě detailněji ověřit v praxi.

Do aktuální výzvy Technologické agentury ČR na výzkum znečištění vodních zdrojů se lze hlásit do poloviny dubna. Na jeden projekt mohou zájemci získat až půl milionu eur.