Výroba domácích marmelád paní Evě Prislingerové změnila život
Kde jsou ty časy, kde měly maminky čas vyrábět doma pro celou rodinu zásoby marmelád, zavařeného ovoce i zeleniny. Náročná práce ale může přinést i mnoho radosti. V dnešním uspěchaném světě, kdy na sebe nikdo nemá čas, mohou být kvalitní marmelády příjemným důvodem udělat si na sebe čas a sejít se s rodinou. O tom se přesvědčila i paní Eva Prislingerová, pro kterou se zavařování stalo velkým koníčkem a radostí.
Podzim byl vždy obdobím, kdy si každý na zimu připravoval zásobu potravin, sušeného ovoce, kompotů i zavařeného ovoce a zeleniny. V době, kdy se vyrábění domácích marmelád spíše vytrácí, je příjemné pozorovat, jak fungují rodiny, které si tuto tradici udržují.
Když se Eva a Miloš Prislingerovi před dvaceti lety rozhodli nastěhovat se do zděděného domečku v malé obci Přišimasy nedaleko Prahy, netušili, jak jim nové působiště změní život. Přesun z pražského sídliště do domku se zahradou velmi inspiroval pana Miloše, který si oblíbil práci na zahradě. Prakticky jí rozdělil do množství záhonů a pořídil si i velký skleník.
Bohatá úroda pak na sebe nenechala dlouho čekat. Jenomže, co s ní? Nakonec vše vzala do ruky paní Eva a ani netušila, že díky manželovi získá zcela nového koníčka, který jí nejen baví, ale navíc pomůže pravidelně vídat celou rozvětvenou rodinu.
Z jednoho pokusu velká záliba
Paní Eva Prislingerová původně vystudovala Střední pedagogickou školu a dvacet let pracovala jako vychovatelka. Postupně si ale doplnila vzdělání a dnes působí ve finančním sektoru na pozici Osobního bankéře seniora. Do práce navíc denně dojíždí a volného času má velmi málo.
Množství jahod, třešní, ostružin, rajčat, okurek, paprik a v současnosti i fíků, které manžel pravidelně nosí ze zahrady, jí ale nenechávalo v klidu. A tak si jednou na internetu zkusila najít jednoduchý recept na jahodovou marmeládu. A zjistila, že se u práce nejen dobře odreaguje, navíc si na marmeládě i sama pochutná.
Dlouhé noci s ovocem
Snažila se recepty vyladit tak, aby vždy připravila marmeládu pouze z čistého ovoce. Když viděla, jaký je v rodině zájem o každou skleničku zavařeného ovoce, začalo jí to více bavit. A tak postupně vyráběla nové a nové druhy, podle toho, co se zrovna urodilo.
Najednou si uvědomila, že na zimu zásobuje nejen rodiny obou synů, ale také všech sourozenců i bratranců a sestřenic. Přestalo jí vadit, že u výroby marmelád často tráví dlouhé večery a zkoušela z ovoce vyrobit i nové speciality. Například marmeládu fíkovou nebo kečup a originální pastu ze sušených rajčat, kterou ocení každý, kdo má rád italskou kuchyni.
Vinobraní, u kterého cinkají skleničky
I přes svou náročnou práci v bankovním sektoru paní Eva ročně vyrobí přibližně 300 sklenic marmelád. Než se dostanou ke všem členům rodiny, najdete u Prislingerů skleničky po celém domě. Jsou nejen plné různých marmelád, ale také zavařených okurek, paprik, rajčat, kečupu i různých přírodních zeleninových omáček. To vše přitom vzniká v menší kuchyni, ale ve větším hrnci.
„Záchranou“ je pak vinobraní. V rámci něho pak probíhá „Skleničkový den“, kdy celá rozvětvená rodina přijede nejen pomáhat se sběrem hroznů, ale zároveň sváží prázdné skleničky a odváží si zásobu na další rok. Jedno ale mají všechny skleničky společné. Jako malý pozdrav celé rodině si totiž paní Eva Prislingerová nechala od kamarádky vyrobit i hezké etikety – „Marmeláda od paní Evy“. Záleží jí na tom, aby celá rodina jedla a mlsala zdravě. Skleničky s jejími dobrotami jsou pak jednoduchým a přitom láskyplným pozdravem pro celou rodinu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
