Vzal si David Fincher tátovy boty? Jeho nový propadák Mank se tváří důležitě, pod cinefilním pozlátkem však neskrývá vůbec nic
Parlament velkých gum zahajuje pravidelné filmově-kritické interpelace, kterých se tentokrát účastní nejen Aleš Gražulis a Vítek Sinkievičuosov, ale rovněž Tonda Juozapajtys a Šárka Žemajtajtysová. Celé studio je dojaté téměř filmovým, leč reálným příběhem litevských poslanců a jejich marných snah o identifikaci naháče narušujícího online jednání tamního kulturního výboru. Přestáváte se hned na začátku orientovat? Nalaďte Čelisti a zjistíte, že orientace je věru záludná věc!
Úplně jasno nemá ve svém snažení ani takový velikán, jakým je David Fincher. Po dlouhé odmlce vyklopýtal na světlo světa v tátových botách, které mu tak docela nesedí. V novém filmu Mank, jehož scénář má na svědomí právě režisérův otec Jack, se nás slavný tvůrce (promlouvající celou svou kariéru především dokonale promyšlenou vizualitou) snaží přesvědčit, že to samé dokáže i s dialogy. Jenže ve skutečnosti rodinná spolupráce zadrhává jako rozvázaná tkanička v rozjetém eskalátoru.
„V něčem je to jak strojopis. Hra s mono a dobovou formou prozrazuje, že jde trošku o gimmick a manýru dotýkající se jen čehosi velmi povrchního. Je tam sice spousta zajímavejch témat, ale zakrytejch pod totálním sarkofágem nebo zažehlenejch do slov, který tentokrát dominujou nad obrazem. A ten není převratnej, objevnej ani zneklidňující,“ nehýří nadšením ze snímku o údajně pravém autorovi slavného Občana Kanea Vítek.
„Jde vlastně o dva filmy v jednom a ani jeden není moc dobrej,“ naráží Šárka na nadhozená témata autorství a manipulace s fakty, u jejichž následného rozvíjení však režisér promáchl naprázdno.
„Já bych rád vypíchnul výkon Toma Burka v roli Orsona Wellese, kterej je naprosto tragickej. U castu tohohle člověka pochybuju o Fincherově soudnosti. To nedopadlo!“ přisazuje si Aleš na konto filmu, po kterém už za pár dní bohužel neštěkne ani pes.
Nakonec tedy dochází na stvrzení myšlenky bájného filmového výzkumníka Radomíra Kokeše o tom, že bezbřehá tvůrčí svoboda zkrátka není prospěšná pro nikoho. Včetně Davida Finchera a zejména pak Radomíra Kokeše.
Byl Jack Fincher svému synovi dobrým scenáristickým Šefikem? Otupěla McQueenova Sekerka ve třetím dílu antologie, nebo je čím dál tím ostřejší? Převálcuje neoficiální maďarský a litevský politický drag race ten oficiální kanadský a holandský? Je čistotnějším domácím mazlíčkem prasátko Rudi nebo prasátko Rudy? Jakou značku dezinfekce Vítek nejraději popíjí? Poznamenala Šárku kariéra dětské taxikářky? Kolik Spider-Manů nalezlo Alešovi na zimu do bytu? Jaké množství chybějících pornoscén by podle Tondy bývalo udělalo z Manka dobrý film? A nezachránil by to spíš Nicolas Cage? Naordinujte si Čelisti, kosmodisk pro váš filmový přehled!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
