Vzpomeňme si na Vlachovku
K dnešnímu tématu mě ponoukl článek ze serveru novinky.cz, který informoval, že už se nikdy nesejdeme Na Vlachovce. Je to tak, na místě proslulé pražské restaurace vyroste nový bytový dům a Vlachovka tak zůstane jen ve vzpomínkách. Znal jsem ten sál od dětství z televizní obrazovky, později jsem v něm i několikrát účinkoval.
Vlachovku si připomeneme třeba polkou Sejdeme se na Vlachovce. Tu složil někdejší televizní dramaturg František Živný, který měl na pořadech z Vlachovky obrovský podíl. Text pochází z autorského pera Bohuslava Nádvorníka. Pražská hospoda Na Vlachovce inspirovala k tvorbě i mladší autory. Například Antonín Pecha s textařem Zdeňkem Benešem složili valčík Na Vlachovce hrají, kterým vás v Dechovkovinkách potěší Veselka Ladislava Kubeše.
Počátky hostince Na Vlachovce spadají do poloviny 19. století. V roce 1880 odkoupil tuto budovu od hraběte Porgese Josef Chvoj. Televizní pořad Sejdeme se Na Vlachovce se zde začal natáčet v roce 1973 a přinesl nesmírnou popularitu nejen zpěvákovi a herci Josefu Zímovi, který pořady uváděl, ale i mnoha dalším osobnostem a kapelám. Josef Zíma, pro dámskou část publika jedině Pepíček, pak dlouhá léta objížděl kulturní domy po celé vlasti s estrádním programem, ve kterém ho doprovázel Orchestr Jiřího Sládka.
Při vzpomínkách na osobnosti spjaté s televizními Vlachovkami nelze vynechat Standu Procházku, barda, který vystupoval až do svých pětadevadesáti let a měl neuvěřitelnou paměť. Věděl, kolik písní natočil, s kým, kde a v kterém roce. Josefa Zímu prý jednou při natáčení na Vlachovce překvapil sdělením, že dnes je na tomto place před televizními kamerami už posté. Standa Procházka se dožil téměř osmadevadesáti let.
Více si vychutnejte při online poslechu aktuálních Dechovkovinek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
