Z 95 procent jsou to občané Sýrie a míří do Německa. S plk. Jurokem o hraničních kontrolách

Pane plukovníku, pojďme si shrnout aktuální data. Ty namátkové kontroly na hranicích byly zavedeny 4. října, dnes je 9. října. Jak to vypadá za oblast Moravskoslezského kraje, kolik se vám podařilo zachytit lidí nelegálně překračujících hranici?

Začnu s nějakou statistikou kontrolovaných vozidel, kontrolovaných cizinců obecně. Takže zkontrolovali jsme přes 5000 vozidel, přes 70 vlakových spojů a zkontrolovali jsme přes 16.000 cizinců, kteří překročili česko-slovenskou státní hranici. Co se týká osob, které můžeme specifikovat jako osoby v rámci tranzitní nelegální migrace, tak to bylo přes 100 osob.

Kontrolujete jenom ty hlavní tahy na Slovensko – takže v našem případě předpokládám Mosty u Jablunkova, Bumbálka, nebo jste na více místech česko-slovenské hranice?

Kontroly probíhají na celém úseku česko-slovenské státní hranice. Provádíme je flexibilním způsobem a jedná se o namátkové kontroly. Takže silniční hraniční přechody, železniční v Mostech u Jablunkova a také další místa v rámci toho úseku.

Čtěte také

U Jablunkova zadržela policie migranty ze Sýrie, převaděč utekl

Takže je možné potkat policii i na nějakých horských cestičkách v Beskydech na státní hranici?

Ano.

Odkud ta stovka lidí, které jste zachytili, přichází, odkud pochází?

Z 95 procent jsou to občané Sýrie a ve většině případů se jedná o muže. Ženy a děti jsou zastoupeny také, ale v početně menším množství.

A jaký je potom další postup, když ty nelegální migranty zastavíte, odhalíte? Co se děje pak s těmito lidmi?

Právní rámec, který stanoví postup, vychází ze zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců a ze zákona na ochranu státních hranic 191/2016 Sb., takže hovoříme o nějakých readmisních dohodách, hovoříme o odmítnutí vstupu souladu s § 9 zákona o pobytu cizinců, hovoříme o Dublinských smlouvách, takže ten postup je velmi specifický a časově náročný.

Hostem Vladimíra Šmehlíka (vlevo) je Radomír Jurok, vedoucí odboru cizinecké policie krajského ředitelství Policie ČR|foto:František Tichý, Český rozhlas

Zkusme tedy konkrétně. Představa: zadrželi jste na státní hranici dvacítku nelegálních migrantů. Co konkrétně v ten moment s těmi lidmi dále je, co se s nimi dále děje. Jaký je postup policie při tom konkrétním kontaktu s těmito nelegálními migranty?

Samozřejmě ověřujeme, zda cizinec splňuje podmínky vstupu a pobytu na území České republiky v souladu s výše uvedeným zákonem, ověřujeme totožnost cizince, zda mohou sebe nějaký doklad totožnosti, řidičský průkaz, ID kartu, cestovní doklad. A samozřejmě pakliže jsou naplněny podmínky právě zmíněného § 9, tak souladu s tímto odepíráme vstup cizincům na území republiky. Takže je vracíme rovnou na slovenskou stranu.

A ta situace je stejná i u dětských běženců? Vracíte i děti?

U dětí je specificky postup, ale vzhledem tomu, že se jedná o rodiny s dětmi, že nebyl nějaký nezletilý cizinec bez doprovodu, ale většinou jsou s maminkou, případně s rodinnými příbuznými. Tak samozřejmě klademe velký důraz na to, aby nedocházelo k dělení rodin. Ta rodina tam zůstává zachována.

Kolik běženců nám vrátí Německo?

Požádal někdo z těch zadržených běženců o azyl?

Nemám takovou informaci.

A Němci tedy k nám vracejí ty běžence taky, pakliže je odchytí? Protože si nedokážu představit, že by nám teď Německo vrátilo více než 10.000 nelegálních běženců, které chytili jenom na hranici s Českou republikou, 6000 jenom na bavorské hranici.

Jak se vám již říkal, tam fungují tzv. readmisní dohody, to znamená dohody mezi dvěma státy – Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o navrácení občanů třetích zemí, případně readmisní dohoda mezi Českou republikou a Slovenskem anebo již zmiňované Dublinské dohody, ale ty se vztahují právě k tomu, kde cizinec požádal v které zemi o azyl jako první. Ale to už jsme zase trošku v jiné rovině zákona o azylu.

Je sto zadržených běženců opravdu hodně? Jakým způsobem policie kontrolovaná auta vytipovává? Má cizinecká policie dost kapacit na uhlídání slovenské hranice? A jsme schopni se o případné azylanty postarat? I na to uslyšíte odpovědi v pořadu K věci, jehož hostem byl Radomír Jurok, vedoucí odboru cizinecké policie krajského ředitelství Policie ČR.