Z anarchisty bojovníkem nebo budovatelem. Dočká se 90letý Ferda Mravenec politické rehabilitace?
Ve třicátých letech 20. století začaly v Lidových novinách vycházet Sekorovy příběhy s činorodým Ferdou Mravencem. Pracovitý mladík s puntíkovaným šátkem se stal rychle oblíbeným dětským charakterem, i když se pohyboval často v drastických situacích a jeho svět ovlivňovala druhá světová válka nebo propaganda padesátých let.
„Ferda tam vystupuje jako pacifista, jako nevinná oběť válečného konfliktu. Padají tam bomby, jsou tam roztrhaná těla mravenců a používá se tam otrávený plyn,“ přibližuje začátky Ferdových příběhů v roce 1933 historik komiksu Tomáš Prokůpek z Moravského zemského muzea. V reakci na válku se hlavní postava hmyzího světa nechá naverbovat k armádě nebo po válce začne bojovat proti imperialistickým mandelinkám.
Masově známý komiksový hrdina se pod taktovkou svého autora Ondřeje Sekory mění spolu s dobou. „Část tvorby z padesátých let nejde dnešním dětem předkládat, ale většina těch knížek, které dodnes vychází, tím sítem projde,“ uvažuje historik a publicista nad politickým vyzněním Ferdových postojů.
Dětský svět hmyzích kamarádů má z dnešního pohledu i další mouchy. „Dá se diskutovat třeba o tom, jak Sekora zobrazoval africké domorodce, nebo ženy,“ připomíná Prokůpek proměnu společenských kontextů. Aktivní a vynalézavý srdcař Ferda přežil i kontroverzní transformaci do televizního seriálu a svou popularitu i pověst se bude snažit brzo oživit díky České televizi. „Pokud vím, Česká televize plánuje animovaný seriál a věřím, že s porozuměním pro předlohu,“ doufá Tomáš Prokůpek v potenciál Ferdova oživení a zve na výstavu děl Ondřeje Sekory v pražské Ville Pellé, kterou kurátoroval.
Co má Brouk Pytlík společného s dadaismem a jak probíhala televizní adaptace komiksu, zjistíte v rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
